Při vypracovávání projektu a před podáním žádosti o financování EU musí účastníci ověřit, zda oni i jejich projekt splňují následující kritéria: kritéria přípustnosti, kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení, kritéria pro výběr a kritéria pro udělení grantu.

Kritéria přípustnosti

Žádosti musí být zaslány nejpozději do lhůty pro podání žádostí uvedené ve výzvě.

Žádosti musí být čitelné a přístupné.

Žádosti musí být úplné a musí obsahovat všechny části a povinné přílohy. Po uplynutí lhůty pro podání žádostí lze na žádost řídící agentury opravit pouze administrativní chyby v řádně odůvodněných případech.

V případě akcí řízených výkonnou agenturou musí být žádosti podané elektronicky prostřednictvím elektronického systému pro podávání žádostí na portálu pro financování a nabídková řízení: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home. Žádosti (včetně příloh a podpůrných dokumentů) musí být podané pomocí formulářů uvedených v systému pro podávání žádostí.

Návrhy musí být úplné a musí obsahovat všechny požadované informace a všechny nezbytné přílohy a podpůrné dokumenty:

• část A formuláře žádosti – obsahuje administrativní informace o účastnících (budoucí koordinátor, příjemci a přidružené subjekty) a souhrnný rozpočet projektu (vyplňuje se přímo on-line),
• část B formuláře žádosti – obsahuje technický popis projektu (ke stažení ze systému pro podávání návrhů na portálu, vyplnit a poté zkompletovat a opětovně nahrát do systému),
• část C (pokud je uvedena, vyplňuje se přímo on-line) – obsahuje doplňující údaje o projektu.

Rozsah žádostí (část B) u výzev týkajících se grantů nízké hodnoty (nejvýše 60 000 EUR) je omezen na 40 stran, na 120 stran u výzev týkajících se grantů vysoké hodnoty (4 000 000 EUR) a na 70 stran u všech ostatních výzev. Hodnotitelé nebudou posuzovat žádné další stránky.

U akcí řízených národními agenturami Erasmus+ musí být žádosti podány elektronicky prostřednictvím formulářů dostupných na internetových stránkách programu Erasmus+ a na internetových stránkách národních agentur Erasmus+.

Kritéria způsobilosti

Kritéria způsobilosti se používají k určení toho, zda je žadatel oprávněn účastnit se výzvy k předkládání návrhů a předložit návrh akce. Vztahují se na žadatele a na projekty/aktivity, pro které je grant požadován (např. profil a/nebo počet zúčastněných organizací, typ projektu a/nebo aktivit, období realizace, profil a/nebo počet zapojených účastníků).

Aby byl projekt způsobilý, musí žadatel i projekt splňovat všechna kritéria způsobilosti platná pro akci, v jejímž rámci je žádost podávána. Jestliže projekt tato kritéria způsobilosti ve fázi podání žádosti nesplňuje, bude bez dalšího hodnocení zamítnut. Pokud se v průběhu realizace projektu nebo ve fázi závěrečné zprávy ukáže, že tato kritéria splněna nebyla, mohou být aktivity považovány za nezpůsobilé s následným odebráním grantu EU, který byl původně projektu udělen.

Kritéria způsobilosti platná pro každou z akcí prováděných na základě příručky k programu Erasmus+ jsou popsána v části B této příručky.

Kritéria pro vyloučení

Žadatel bude v souladu s články 136–141 finančního nařízení vyloučen z účasti ve výzvách k předkládání návrhů v rámci programu Erasmus+, nachází-li se v jedné z níže popsaných situací:

1. žadatel je v úpadku, je předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, jeho obchodní činnost je pozastavena nebo se nachází ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva;
2. v pravomocném soudním rozhodnutí nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že žadatel porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva;
3. v pravomocném soudním rozhodnutí nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se žadatel se dopustil vážného profesního pochybení tím, že porušil platné právní předpisy či etické zásady platné v oboru, v němž působí, anebo tím, že se dopustil protiprávního jednání, jež má dopad na jejich profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, včetně zejména následujícího jednání:
   1. úmyslného či nedbalostního zkreslování informací nezbytných k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo k ověření splnění kvalifikačních kritérií nebo kritérií pro výběr nebo při plnění veřejné zakázky či smlouvy;
   2. uzavření dohody s jinými osobami nebo subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž;
   3. porušení práv duševního vlastnictví;
   4. pokusu o ovlivnění rozhodnutí příslušné schvalující osoby během udělovacího řízení;
   5. pokusu získat důvěrné informace, jež by je neoprávněně zvýhodnily v udělovacím řízení;
4. v pravomocném soudním rozhodnutí bylo stanoveno, že žadatel je vinen z některého z následujících činů:
   1. podvod ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371¹  a článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července  1995² ;
   2. korupce ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2017/1371, aktivní korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované aktem Rady ze dne 26. května  1997³ , jednání uvedené v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV⁴  nebo korupce, jak je vymezena v jiných platných právních předpisech;
   3. jednání související se zločinným spolčením podle článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV⁵ ;
   4. praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849⁶ ;
   5. teroristické trestné činy nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jakož i návod či pomoc při jejich spáchání nebo pokus o spáchání takových trestných činů ve smyslu článků 3, 14 a hlavy III směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu;
   6. dětská práce a jiné trestné činy související s obchodováním s lidmi podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU⁷ ;
5. žadatel se při dodržování povinností v rámci plnění veřejné zakázky nebo smlouvy financované z rozpočtu dopustil závažných pochybení, jež:
   1. vedla k jejímu předčasnému ukončení;
   2. vedla k uplatnění nároku na náhradu škody nebo jiných smluvních sankcí; nebo
   3. zjistily schvalující osoba, OLAF, Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) nebo Účetní dvůr při kontrolách, auditech či šetřeních;
6. bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se žadatel dopustil nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95⁸ ;
7. bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož žadatel vytvořil subjekt v jiné jurisdikci s cílem obejít fiskální, sociální nebo jakékoli jiné právní povinnosti v jurisdikci, pod kterou spadá jeho sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání;
8. bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož byl subjekt vytvořen za účelem uvedeným v písmeni g);
9. pokud neexistuje pravomocné soudní rozhodnutí nebo případně konečné správní rozhodnutí, a žadatel se nachází v jedné ze situací uvedených v písmenech c), d), f), g) a h) výše, zejména pokud o tom svědčí:
   1. skutečnosti zjištěné při auditech nebo vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce, pro ty členské státy, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Účetního dvora, Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo interního auditora nebo při jakémkoli jiném auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby;
   2. správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a která mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným dozorčím orgánem odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky;
   3. skutečnosti uvedené v rozhodnutích osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);
   4.  informace předané v souladu s čl. 142 odst. 2 písm. d) finančního nařízení EU subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) finančního nařízení EU;
   5. rozhodnutí Komise týkající se porušení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení práva Unie nebo členského státu v oblasti hospodářské soutěže;
   6. osoba je jakýmkoli způsobem informována o tom, že je předmětem vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF): buď proto, že jí OLAF poskytl možnost vyjádřit se ke skutečnostem, které se jí týkají, nebo byla podrobena kontrole na místě ze strany úřadu OLAF v průběhu vyšetřování, nebo jí bylo oznámeno zahájení nebo ukončení vyšetřování nebo jakákoli okolnost související s vyšetřováním úřadu OLAF, které se jí týká;
10. žadatel uvedený v čl. 135 odst. 2, kde:
    1. fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žadatele uvedeného v čl. 135 odst. 2 nebo která má pravomoc tohoto žadatele zastupovat, rozhodovat jejich jménem nebo je kontrolovat, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v písmenech c) až h) výše;
    2. pokud se fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy žadatele uvedené v čl. 135 odst. 2, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v písmenech a) nebo b) výše;
    3. fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro realizaci právního závazku, je v jedné nebo ve více situacích uvedených v písmenech c) až h) výše.

Nachází-li se žadatel v jedné nebo více ze situací uvedených výše, musí uvést opatření, která přijal s cílem napravit situaci vedoucí k vyloučení, a tím prokázat svou spolehlivost. Tato opatření mohou zahrnovat např. technická, organizační a personální opatření, která zabrání dalšímu výskytu takové situace, náhradě škody nebo platbě finančních sankcí. Toto ustanovení se nepoužije pro situace uvedené v písmenu d) tohoto oddílu.

V případech uvedených v písmenech c) až h) výše a pokud neexistuje pravomocné soudní rozhodnutí nebo případně konečné správní rozhodnutí, může národní nebo výkonná agentura žadatele z výzvy k předkládání návrhů předběžně vyloučit.

Pokud akci realizuje žadatel, který má přidružené subjekty, musí tyto subjekty splňovat stejná kritéria pro vyloučení jako hlavní žadatel.

Žadatel může být v řízení o udělení grantu odmítnut, je-li zjištěno, že kterékoli z prohlášení nebo informací podaných jako podmínka účasti v tomto řízení je nepravdivé.

Národní nebo výkonná agentura může na svých internetových stránkách zveřejnit následující informace týkající se vyloučení, případně finanční sankce v případech podle písmen c) až h) oddílu výše:

1. jméno dotčeného žadatele;
2. situace, která vedla k vyloučení;
3. doba trvání vyloučení a/nebo výše finanční sankce.

Tato kritéria pro vyloučení se vztahují na žadatele v rámci všech akcí programu Erasmus+. K ověření toho, že se nenacházejí v některé z výše popsaných situací, musí žadatelé o grant EU předložit čestné prohlášení. Toto čestné prohlášení tvoří zvláštní část nebo přílohu formuláře žádosti.

V případě žádostí předložených jménem konsorcia se kritéria pro vyloučení vztahují na všechny zúčastněné členy podílející se na projektu.

V souladu s čl. 135 odst. 4 a článkem 138 finančního nařízení mohou být finanční pokuty uloženy příjemci finančních prostředků EU, s nímž byla uzavřena smlouva nebo dohoda a který se dopustil závažných pochybení při dodržování hlavních povinností při provádění smlouvy nebo dohody financované EU.

Komise má dále za to, že při provádění akcí, na něž se vztahuje příručka k programu, se níže uvedené subjekty nacházejí nebo mohly nacházet ve střetu zájmů, a nejsou nebo by nemusely být proto způsobilé pro účast:

• vnitrostátní orgány, které jsou pověřeny dohledem nad národními agenturami a prováděním programu Erasmus+ v jejich zemi, nemohou podat žádost ani se účastnit žádné akce, kterou řídí národní agentury v jakékoli zemi, mohou však požádat o účast (jako žadatelé nebo partneři) v případě akcí, které řídí výkonná agentura nebo GŘ EAC, není-li to pro určitou akci výslovně vyloučeno (jak je uvedeno v části B příručky),
• národní agentury (jediná činnost jejich právního subjektu) nebo útvary národních agentur v případě právních subjektů, které se zabývají činnostmi mimo mandát národních agentur, nemohou podat žádost ani se zúčastnit žádné akce prováděné prostřednictvím této příručky,
• struktury a sítě vymezené nebo určené v programu Erasmus+ nebo v jakémkoli ročním pracovním programu Komise přijatém pro účely provádění programu Erasmus+ pro konkrétní přijetí finančního příspěvku od Komise v rámci provádění programu Erasmus+, které jsou přidruženy ke stejnému právnímu subjektu jako národní agentura, nemohou podat žádost ani se zúčastnit žádné akce prováděné národní agenturou pro Erasmus+ v jakékoli zemi, ale mohou požádat o účast (jako žadatelé nebo partneři) na akcích řízených výkonnou agenturou nebo GŘ EAC, není-li to pro určitou akci výslovně vyloučeno (jak je uvedeno v části B příručky); měly by být před udělením grantu nebo uzavřením dohody schopny prokázat, že nejsou ve střetu zájmů, buď proto, že přijaly preventivní opatření, nebo proto, že jejich vnitřní organizace je taková, že jsou v ní zájmy jasně odděleny. Kromě toho musí být identifikovány náklady a příjmy každé akce nebo činnosti, na niž byly poskytnuty finanční prostředky EU. Rozhodnutí o tom, že existují dostatečné záruky, že se nenacházejí ve skutečném střetu zájmů, přijímá na vlastní odpovědnost výkonná agentura nebo GŘ EAC, kde byla žádost podána,
• právní subjekty spravující národní agentury Erasmus+, které se však zabývají dalšími činnostmi v rámci nebo mimo mandát programu Erasmus+, a rovněž subjekty přidružené k těmto právním subjektům nemohou podat žádost ani se zúčastnit žádné akce spravované národními agenturami v jakékoli zemi, mohou však v zásadě požádat o účast v případě akcí spravovaných výkonnou agenturou nebo GŘ EAC, není-li to pro určitou akci výslovně vyloučeno (jak je uvedeno v části B příručky). Před udělením grantu nebo uzavřením dohody však musí prokázat, že nejsou ve střetu zájmů, buď proto, že přijaly preventivní opatření, nebo proto, že jejich vnitřní organizace je taková, že jsou v ní zájmy jasně odděleny (např. minimálně oddělené účetnictví, oddělení výkaznictví a rozhodování, opatření k zabránění přístupu k důvěrným informacím). Kromě toho musí být identifikovány náklady a příjmy každé akce nebo činnosti, na niž byly poskytnuty finanční prostředky EU. Rozhodnutí o tom, že existují dostatečné záruky, že se nenacházejí ve skutečném střetu zájmů, přijímá na vlastní odpovědnost instituce, u níž byla žádost podána.

Kritéria pro výběr

Prostřednictvím kritérií pro výběr posuzuje národní agentura nebo výkonná agentura finanční a provozní kapacitu žadatele provést navrhovaný projekt.

Finanční kapacita

Finanční kapacita znamená, že žadatel disponuje stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byl schopen pokračovat v činnosti po celou dobu provádění projektu nebo po celý rok, na nějž je grant udělen, a podílet se na financování.

Ověření finanční kapacity se obvykle provádí u všech koordinátorů (včetně jediných příjemců projektů), s výjimkou:

• veřejných institucí, včetně organizací členských států⁹ ,
• veřejných právních subjektů a institucí a organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů¹⁰ ,
• mezinárodní organizace,
• pokud požadovaná výše grantu na projekt nepřesahuje 60 000 EUR.

V případě potřeby lze učinit totéž u přidružených subjektů.

Pokud žádosti o grant EU nepřesahují 60 000 EUR a jsou předloženy jinými typy subjektů, než které jsou uvedeny výše, musí žadatelé předložit čestné prohlášení potvrzující, že jsou finančně způsobilí k realizaci projektu. Toto čestné prohlášení tvoří zvláštní část formuláře žádosti.

Pokud žádosti o grant EU přesahují 60 000 EUR a jsou předloženy jinými typy subjektů, než které jsou uvedeny výše, musí žadatel kromě čestného prohlášení předložit prostřednictvím Portálu pro financování a nabídková řízení (karta Registr účastníků – Finanční kapacita) / registračního systému pro organizace tyto doklady:

• výkaz zisku a ztrát koordinátora,
• rozvahy,
• jiné doklady, pokud jsou požadovány.

Pokud jde o akce řízené výkonnou agenturou, další informace najdete v části „Pravidla pro ověřování právních subjektů, jmenování pověřeného zástupce právního subjektu (LEAR) a posouzení finanční kapacity“: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/docs/2021-2027/common/guidance/rules-lev-lear-fca_cs.pdf

Pokud se žádost týká grantů na akci v rámci projektu, kde částka přesahuje 750 000 EUR, může být kromě výše uvedeného vyžadována auditní zpráva schváleného externího auditora. Tato zpráva osvědčuje správnost účetní závěrky za poslední účetní období, pro něž bylo uzavřeno účetnictví.

V případě subjektů, které nemohou výše uvedené doklady poskytnout, jelikož jsou nově založenými subjekty, může tyto doklady nahradit odhad finančních údajů / finanční prohlášení nebo prohlášení o pojištění, v němž jsou uvedena rizika žadatele spojená s profesní odpovědností.

Koordinátor musí tyto dokumenty nahrát na Portál pro financování a nabídková řízení (karta Registr účastníků – Finanční kapacita) / do registračního systému pro organizace pouze v případě, pokud je prostřednictvím registru účastníků kontaktován ověřovacími útvary EU nebo příslušnou národní agenturou, jež požadují, aby poskytl všechny potřebné podpůrné dokumenty. V případě akcí řízených přímo výkonnou agenturou, u níž se žádost podává, bude tato žádost zaslána prostřednictvím systému zasílání zpráv, který je začleněn v příslušném systému.

Pokud by národní agentura nebo výkonná agentura měla v případě návrhů předložených jménem konsorcia partnerů pochybnosti o finanční způsobilosti konsorcia, měla by provést posouzení rizik, na základě kterého mohou být od všech zúčastněných organizací v konsorciu získány tytéž dokumenty, jaké jsou uvedeny výše. To platí bez ohledu na poskytnutou částku.

Jestliže národní agentura či výkonná agentura dospěje po analýze těchto dokladů k závěru, že požadovaná finanční kapacita je slabá, může:

• požádat o další informace,
• požadovat posílený režim finanční odpovědnosti, tj. společnou a nerozdílnou odpovědnost za všechny spolupříjemce nebo společnou a nerozdílnou odpovědnost přidružených subjektů,
• rozhodnout o poskytnutí předběžného financování ve splátkách,
• rozhodnout o poskytnutí (jednoho nebo více) předběžného financování, na které se vztahuje bankovní záruka, nebo
• rozhodnout o neposkytnutí předběžného financování.

Pokud bude finanční způsobilost považována za nedostatečnou, příslušný návrh bude zamítnut.

Provozní kapacita

Provozní kapacita znamená, že žadatel má odborné kompetence a kvalifikaci požadované k provedení navrhovaného projektu. Žadatelé musí mít odborné kompetence a kvalifikaci požadované k provedení navrhovaného projektu a odpovídající zdroje, jako jsou kvalifikovaní zaměstnanci, specifická kvalifikace, odborná způsobilost a zkušenosti v dané oblasti, materiál a vybavení atd. Posouzení provozní kapacity lze rovněž rozšířit na partnerství jako celek, jelikož kvalita provádění bude záviset na způsobilosti všech partnerských organizací. Příslušná schvalující osoba může na základě posouzení rizik upustit od požadavku na ověření provozní kapacity veřejných subjektů, organizací členských států nebo mezinárodních organizací.

V případě žádostí předložených národním agenturám:

Žadatelé musí předložit čestné prohlášení, že mají provozní kapacitu potřebnou k realizaci projektu. Jestliže se to vyžaduje ve formuláři žádosti a pokud výše grantu přesahuje 60 000 EUR, musí žadatelé rovněž poskytnout životopisy klíčových osob podílejících se na projektu za účelem prokázání odpovídajících odborných zkušeností nebo další podpůrné dokumenty jako například:

• seznam relevantních publikací hlavního týmu,
• úplný výčet předchozích projektů a aktivit, které jsou spojeny s danou oblastí nebo danou specifickou akcí. Národní agentura si může také vyžádat obdobné informace o partnerských organizacích.

Kromě toho musí mít žadatelé o akreditaci v oblasti vzdělávání dospělých, odborného vzdělávání a přípravy, školního vzdělávání a mládeže alespoň dva roky zkušeností s realizací aktivit, díky nimž jsou způsobilí jako žadatelé o akreditaci. Ke zkušenostem, které byly získány před fúzemi nebo před podobnými strukturálními změnami veřejných subjektů (např. škol nebo vzdělávacích středisek), bude přihlédnuto jako k relevantním zkušenostem.

V případě koordinátorů konsorcií mobility: musí být schopni koordinovat konsorcium podle navrhovaného Plánu Erasmus, účelu konsorcia, plánovaného rozdělení úkolů a standardů kvality programu Erasmus (uvedených na internetových stránkách Europa: https://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/sites/erasmusplus2/files/eac-a02-2020-quality-standards.pdf).

Výše uvedené podmínky budou ověřeny na základě žádosti (včetně informací o dřívější účasti žadatele v programu Erasmus+ v období 2014–2020 a 2021–2027) a dokumentů poskytnutých do systému registrace pro organizace. Žadatelé, kteří požadované informace ve formuláři žádosti nevyplní, mohou být na základě této skutečnosti vyloučeni.

Pokud bude provozní kapacita považována za nedostatečnou, příslušný návrh bude zamítnut.

V případě žádostí předložených výkonné agentuře:

Provozní kapacita bude posouzena souběžně s kritériem pro udělení grantu „Kvalita“ na základě schopností a zkušeností žadatelů a jejich projektových týmů, včetně provozních zdrojů (lidských, technických a dalších).

U žadatelů se má za to, že mají dostatečnou provozní kapacitu, pokud jsou splněny požadavky týkající se provozní kapacity stanovené ve výzvě k předkládání návrhů.Žadatelé budou muset prokázat svoji způsobilost prostřednictvím následujících informací ve formuláři žádosti (část B):

• obecný profil zaměstnanců odpovědných za řízení a provádění projektu (kvalifikace, zkušenosti),
• popis skladby konsorcia,
• seznam projektů financovaných EU za poslední 4 roky.

Národní agentura nebo výkonná agentura si pro ověření informací uvedených v žádosti může vyžádat další podpůrné dokumenty.

Kritéria pro udělení grantu

Kritéria pro udělení grantu umožní národní agentuře nebo výkonné agentuře posoudit kvalitu návrhů projektů, které byly předloženy v rámci klíčových akcí programu Erasmus+.

Možnost financování bude zvažována pouze u návrhů, které splní jednotlivá kritéria a celkové bodové ohodnocení za kvalitu. Počet projektů, které finanční prostředky získají, bude záležet na výši rozpočtu, který je na tuto výzvu vyčleněn. Zbývající návrhy budou buď zařazeny na rezervní seznam, nebo prohlášeny za neúspěšné.

Kritéria pro udělení grantu platná pro každou z akcí prováděných na základě příručky k programu Erasmus+ jsou popsána v části B této příručky.

Footnote

• 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). ↩ back
• 2 Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48. ↩ back
• 3 Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1. ↩ back
• 4 Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54). ↩ back
• 5 Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42). ↩ back
• 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73). ↩ back
• 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1) ↩ back
• 8 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). ↩ back
• 9 Má se za to, že rovněž školy, vysokoškolské instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebné finanční, odborné a správní kapacity k provádění aktivit v rámci programu. ↩ back
• 10 Viz čl. 21 odst. 3 nařízení o programu Erasmus; vnitrostátní, evropské nebo jiné projektové granty se pro účely ověření finanční kapacity nepovažují za veřejné prostředky. ↩ back