Skip to main content

Erasmus+

EU programme for education, training, youth and sport
Search the guide

Krok 3: Ověření finančních podmínek

Formy grantu

Grant může mít tyto formy:

  • proplacení stanovené části skutečně vynaložených uznatelných nákladů: např. částka udělená v rámci aktivit mobility pod klíčovou akcí 1 na pokrytí nákladů na poskytnutí finanční záruky,
  • proplacení příspěvku na jednotkové náklady se týká všech nebo některých konkrétních kategorií způsobilých nákladů, které jsou jasně stanoveny předem, a určí se jako částka za jednotku: např. částka poskytnutá na pobytové náklady v rámci projektů mobility v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže,
  • jednorázových částek, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, celkovou pevnou částkou: např. částka poskytnutá jako příspěvek na realizaci partnerství malého rozsahu,
  • paušálního financování, které pokrývá konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, určitým procentním: např. částka poskytnutá na pokrytí rozvoje systému a informačních aktivit v projektech mobility pracovníků s mládeží,
  • kombinace výše uvedených typů.

Mechanismus financování používaný v rámci programu Erasmus+ poskytuje ve většině případů granty ve formě proplacení částek na základě jednotkových nákladů nebo jednorázových částek. Tyto typy grantu pomáhají žadatelům snadno vypočítat požadovanou výši grantu a usnadňují reálné finanční plánování projektu.

Informace o tom, jaký typ grantu se vztahuje na jednotlivé položky financování v rámci každé akce programu Erasmus+, jíž se tato příručka týká, najdete v části B.

Zásady vztahující se na granty eu

Zákaz retroaktivity

Grant EU nelze udělit se zpětným účinkem na projekty, které již byly dokončeny.

Grant EU na již zahájený projekt lze udělit pouze v případě, může-li žadatel v návrhu projektu prokázat, že projekt musel být zahájen ještě před podpisem grantové dohody. V těchto případech nesmějí být náklady způsobilé pro financování vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant.

Zahájí-li žadatel provádění projektu před podpisem grantové dohody, činí tak na vlastní riziko.

Vícero žádostí

V případě několika podání téže žádosti stejné národní agentuře nebo výkonné agentuře v rámci téhož výběrového kola považuje národní agentura nebo výkonná agentura za platnou vždy poslední verzi podanou před termínem pro podávání žádostí.

U akcí, které řídí národní agentury, budou všechny žádosti, které stejný žadatel předloží vícekrát různým agenturám, zamítnuty. V případě, že téměř totožné nebo velmi podobné žádosti předloží titíž nebo různí žadatelé stejným nebo různým agenturám, budou tyto žádosti předmětem zvláštního posouzení a mohou být všechny zamítnuty.

Všechny žádosti o projekty a akreditace musí obsahovat původní obsah vytvořený žadatelem nebo jinou organizací žádající o grant společně. Za vypracování žádosti nebyly zaplaceny žádné jiné organizace nebo externí osoby.

Zákaz kumulace

Na každý projekt financovaný EU může být určitému příjemci udělen z rozpočtu EU pouze jeden grant. Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

Aby se zabránilo riziku dvojího financování, musí žadatel uvést zdroje a částky veškerého dalšího financování, které obdržel nebo o něž v daný rok zažádal, ať už se jedná o tentýž projekt nebo jakýkoli jiný projekt, včetně grantů na provozní náklady. V případě akcí řízených národními agenturami to bude uvedeno ve formuláři žádosti. V případě akcí řízených výkonnou agenturou to bude ověřeno prostřednictvím čestného prohlášení.

Neziskovost

Účelem ani důsledkem grantů financovaných z rozpočtu Unie nesmí být dosažení zisku v rámci projektu prováděného příjemcem grantu. Zisk je definován jako přebytek vypočítaný při platbě zůstatku příjmů nad způsobilými náklady na akci nebo na pracovní program, kde jsou příjmy omezeny na grant Unie a na příjmy vytvořené touto akcí nebo pracovním programem1 . Zásada neziskovosti se nevztahuje na granty poskytnuté ve formě jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušálního financování, včetně stipendií, ani na žádosti o granty, které nepřesahují 60 000 EUR.

Pokud dochází k tvorbě zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, které příjemci grantu při provádění akce nebo pracovního programu skutečně vznikly.

Za účelem výpočtu zisku vytvořeného grantem se nepřihlíží ke spolufinancování ve formě věcného plnění.

Spolufinancování

Grant EU mimoto představuje pobídku k realizaci projektu, který by bez finanční podpory EU nebyl proveditelný, a je založen na zásadě spolufinancování. Spolufinancování znamená, že grant EU nesmí financovat veškeré náklady projektu; projekt musí být financován i z jiných zdrojů spolufinancování, než je grant EU (např. vlastní zdroje příjemce, příjem generovaný akcí, finanční příspěvky třetích stran).

Je-li grant EU poskytnut ve formě jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušálního financování (tak je tomu u většiny akcí, na něž se vztahuje tato příručka), zajišťuje dodržení zásad neziskovosti a spolufinancování u celé akce Komise, a to předem při stanovení sazeb nebo procentních podílů těchto jednotkových nákladů, paušálních částek nebo paušálního financování. Obecně se předpokládá dodržení zásad neziskovosti a spolufinancování, a žadatelé proto nemusí poskytnout informace o jiných zdrojích financování, než je grant EU, ani nemusí odůvodnit náklady vynaložené na projekt.

Vyplacením grantu ve formě proplacení jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálního financování však není dotčeno právo přístupu k záznamům, jež jsou příjemci povinni podle právních předpisů vést. Jestliže kontrola nebo audit odhalí, že nenastala skutečnost, jež zakládá nárok na vyplacení grantu (např. neuskutečnily se projektové aktivity schválené v žádosti, účastníci se aktivit nezúčastnili atd.), a že v rámci grantu ve formě proplacení příspěvku na jednotkové náklady, jednorázové částky či paušálního financování byly příjemci vyplaceny finanční prostředky neoprávněně, je národní agentura nebo výkonná agentura oprávněna získat tyto prostředky až do výše grantu zpět. Stejně tak v případě, že prováděné aktivity nebo vytvořené výstupy nejsou realizovány nebo jsou realizovány špatně (včetně nedodržení smluvního závazku), může být grant snížen s přihlédnutím k rozsahu, v němž byla akce dokončena. Pro statistické a monitorovací účely může Evropská komise mimoto provést u vzorků příjemců průzkumy, které mají vyčíslit skutečné náklady vynaložené v rámci projektů, jež jsou financovány ve formě proplacení příspěvku na jednotkové náklady, jednorázových částek nebo paušálního financování.

Zvláštní ustanovení vztahující se na granty ve formě proplacení stanovené části uznatelných nákladů

Je-li grant EU poskytnut jako úhrada stanovené části uznatelných nákladů, použijí se tato ustanovení2 :

Uznatelné náklady

Grant EU nesmí přesáhnout celkovou částku, která je stanovena v době výběru projektu na základě odhadovaných uznatelných nákladů uvedených ve v příloze rozpočtu. Uznatelnými náklady jsou skutečné náklady příjemce grantu, které splňují veškerá tato kritéria:

  • vznikly během trvání projektu s výjimkou nákladů, které se týkají závěrečných zpráv a osvědčení o auditu,
  • jsou uvedeny v odhadovaném rozpočtu projektu,
  • jsou nezbytné k provedení projektu, který je předmětem grantu,
  • lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je příjemce grantu zřízen, a v souladu s běžnou praxí účtování nákladů příjemce grantu,
  • splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů,

jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a účelnost.

Způsobilé náklady mohou být přímé nebo nepřímé.

Způsobilé přímé náklady

Přímé uznatelné náklady na akci jsou náklady, které lze s ohledem na podmínky způsobilosti vymezené výše identifikovat jako zvláštní náklady na akci, které přímo souvisí s jejím provedením a které k ní lze přímo zaúčtovat. Kromě přímých uznatelných nákladů, které budou uvedeny ve výzvě k předkládání návrhů, se za uznatelné považují také tyto kategorie nákladů:

  • náklady vzniklé na základě záruky pro účely záloh, kterou příjemce grantu složil, pokud ji příslušná národní agentura požaduje,
  • náklady na osvědčení o finančních výkazech a zprávy o operativní kontrole, pokud jsou tato osvědčení nebo zprávy vyžadovány na podporu žádostí o platby ze strany národní agentury,
  • amortizační náklady, pokud příjemci grantu skutečně vznikly.

Interní postupy příjemce grantu v oblasti účetnictví a auditu musí umožnit přímé odsouhlasení nákladů a příjmů vykázaných s ohledem na projekt s příslušnými účetními výkazy a doklady.

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z přidané hodnoty se považuje za způsobilý náklad pouze tehdy, není-li podle platných vnitrostátních právních předpisů týkajících se DPH vratná3 . Jediná výjimka se týká činností nebo transakcí, jichž se účastní státy, kraje, obce a jiné veřejnoprávní subjekty jako orgány veřejné moci4 . Mimoto:

  • odpočitatelná DPH, která ve skutečnosti nebyla odečtena (kvůli podmínkám v daném státě nebo nedbalosti příjemců), není způsobilá,
  • na země, které nejsou členskými státy EU, se nevztahuje směrnice o DPH. Organizace ze třetích zemí nepřidružených k programu mohou být osvobozeny od daní (včetně DPH), cel a poplatků, pokud byla mezi Evropskou komisí a třetí zemí nepřidruženou k programu, v níž organizace sídlí, podepsána dohoda.

Uznatelné nepřímé náklady

Nepřímé náklady jsou náklady, které přímo nesouvisejí s prováděním akce, a tedy jí je nelze přímo připsat.

U určitých typů projektů (podrobné informace o pravidlech financování jednotlivých akcí viz část B této příručky) je v rámci nepřímých nákladů uznatelná paušální částka nepřesahující 7 % uznatelných přímých nákladů projektu (s výjimkou případných dobrovolných nákladů); tato částka představuje celkové správní náklady příjemce, které již nejsou zahrnuty v uznatelných přímých nákladech (např. faktury za elektřinu nebo internetové připojení, náklady na prostory atd.), ale které lze považovat za náklady, jež lze účtovat projektu.

Nepřímé náklady nesmí zahrnovat náklady uvedené pod jinou rozpočtovou kategorií. Nepřímé náklady nejsou uznatelné, pokud příjemce již čerpá grant na provozní náklady z rozpočtu Unie (například v rámci výzvy k předkládání žádostí týkajících se spolupráce s občanskou společností v rámci programu Erasmus+).

Neuznatelné náklady

Níže uvedené náklady se nepovažují za uznatelné:

  • výnosy z kapitálu a dividendy vyplacené příjemcem,
  • dluhy a poplatky dluhové služby,
  • rezervy na pokrytí ztrát nebo dlužných částek,
  • dlužné úroky,
  • sporné pohledávky,
  • kurzové ztráty,
  • náklady, jež vykáže příjemce v rámci jiné akce, na niž je udělen grant financovaný z rozpočtu Unie,
  • nepřiměřené nebo neuvážené výdaje,
  • příspěvky od třetích stran ve formě věcného plnění,
  • v případě nájmu nebo leasingu zařízení náklady na případný odkup na konci období leasingu nebo nájmu,
  • náklady na založení a vedení bankovních účtů (včetně nákladů na převody od národní agentury nebo výkonné agentury nebo pro ně, které naúčtuje banka příjemce),
  • DPH, pokud se podle platných vnitrostátních právních předpisů o DPH pokládá za vratnou (viz odstavec výše o dani z přidané hodnoty).

Zdroje financování

Ve formuláři žádosti musí žadatel uvést příspěvek z jiných zdrojů, než je grant EU. Externí spolufinancování může mít podobu vlastních zdrojů příjemce, finančních příspěvků třetích stran nebo příjmů vytvořených projektem. Jestliže v době předložení závěrečné zprávy a žádosti o doplatek existují důkazy o existenci přebytku příjmů (viz sekce o neziskovosti a spolufinancování) nad uznatelnými náklady projektu, má národní agentura nebo výkonná agentura nárok získat zpět procentní podíl zisku odpovídající příspěvku Unie na uznatelné náklady skutečně vzniklé příjemci na realizaci projektu. Toto ustanovení se nevztahuje na projekty žádající o grant, jenž nepřesahuje 60 000 EUR.

Příspěvky od třetích stran ve formě věcného plnění se nepovažují za možný zdroj spolufinancování.

  • 1 Za tímto účelem jsou příjmy omezeny na příjmy vytvořené projektem a rovněž na finanční příspěvky, jež dárci určili konkrétně na financování uznatelných nákladů. Výše definovaným ziskem (nebo ztrátou) je pak rozdíl mezi:

    • předběžně schválenou výší grantu a příjmy, které vytvořila akce,
    • a uznatelnými náklady, které vznikly příjemci grantu.

    Kromě toho, je-li dosaženo zisku, bude zajištěno vrácení přebytku. Národní agentura nebo výkonná agentura je oprávněna získat zpět procento zisku odpovídající příspěvku Unie na uznatelné náklady, které příjemci skutečně vznikly při provádění akce. U akcí, u nichž mají granty formu proplacení stanovené části uznatelných nákladů, bude výpočet zisku blíže objasněn.

  • 2 V případě akcí řízených výkonnou agenturou jsou podrobná použitelná finanční ustanovení uvedena ve vzorové grantové dohodě zveřejněné na portálu pro financování a nabídková řízení.
  • 3 V členských státech převádějí směrnici o DPH 2006/112/ES vnitrostátní právní předpisy o DPH.
  • 4 Viz čl. 13 odst. 1 směrnice.