Skip to main content

Erasmus+

EU programme for education, training, youth and sport
Search the guide

Budování kapacit ve Vysokoškolském Vzdělávání

Akce týkající se budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání podporuje projekty mezinárodní spolupráce založené na mnohostranných partnerstvích mezi organizacemi činnými v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Aktivity a výstupy projektů budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání musí být zaměřené tak, aby z nich mohly těžit způsobilé třetí země nepřidružené k programu, jejich vysokoškolské instituce a systémy. V souladu s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou tato akce podporuje relevanci, kvalitu, modernizaci a reakceschopnost vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích nepřidružených k programu, a to při řešení socioekonomického oživení, růstu a prosperity a reakci na nejnovější trendy, zejména hospodářskou globalizaci, ale také nedávné zpomalení v oblasti lidského rozvoje, křehkost a narůstající sociální, ekonomické a environmentální nerovnosti.

Cíle akce

Ve třetích zemích nepřidružených k programu akce konkrétně:

  • zlepší kvalitu vysokoškolského vzdělávání a zvýší jeho relevanci na trhu práce a ve společnosti,
  • zlepší úroveň kompetencí, dovedností a potenciálu zaměstnatelnosti studentů vysokoškolských institucí vývojem nových, relevantních a inovativních vzdělávacích programů,
  • podpoří inkluzivní vzdělávání, spravedlnost, rovnost, nediskriminaci a prosazování občanských kompetencí ve vysokoškolském vzdělávání,
  • zlepší výuku, mechanismy hodnocení pro zaměstnance a studenty vysokoškolských institucí, zajišťování kvality, řízení, správu, začleňování, inovace, znalostní základnu, digitální a podnikatelské kapacity, jakož i internacionalizaci vysokoškolských institucí,
  • zvýší kapacity vysokoškolských institucí, subjektů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání a příslušných orgánů pro modernizaci jejich systémů vysokoškolského vzdělávání, zejména pokud jde o správu a financování, a to podporou definování, provádění a monitorování reformních procesů,
  • zlepší odbornou přípravu učitelů a další profesní rozvoj s cílem ovlivnit dlouhodobou kvalitu vzdělávacího systému,
  • podpoří spolupráci institucí, budování kapacit a výměnu osvědčených postupů,
  • podpoří spolupráci v různých regionech světa prostřednictvím společných iniciativ.

Očekávaný dopad

  • Modernizované vysokoškolské instituce, které budou předávat nejen znalosti, ale budou také vytvářet ekonomickou a sociální hodnotu předáváním svých výsledků výuky a výzkumu dané komunitě/zemi,
  • lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání a kvalita tohoto vzdělávání, zejména pro osoby s omezenými příležitostmi a osoby v nejchudších zemích v jednotlivých regionech,
  • vyšší účast vysokoškolských institucí nacházejících se v odlehlých oblastech,
  • správa pro efektivní a účinnou tvorbu a provádění politik v oblasti vysokoškolského vzdělávání,
  • regionální integrace a zavedení srovnatelného uznávání, nástrojů pro zajištění kvality na podporu akademické spolupráce, mobility studentů, zaměstnanců a výzkumných pracovníků,
  • silnější propojení a spolupráce se soukromým sektorem, podpora inovací a podnikání,
  • sladění akademického světa s trhem práce, které podporuje zaměstnatelnost studentů,
  • větší smysl studentů pro iniciativu a podnikavost,
  • vyšší úroveň digitálních kompetencí studentů a zaměstnanců,
  • individuální odpovědnost institucí za výsledky budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání zajišťující udržitelnost,
  • odpovědnost jednotlivých zemí na základě experimentálního využití a začleňování pozitivních a osvědčených postupů do běžné praxe ve vysokoškolském vzdělávání,
  • větší schopnost a profesionalita práce na mezinárodní úrovni: lepší dovednosti v oblasti řízení a strategie týkající se internacionalizace.

Priority akce

Očekává se, že tato akce přispěje k těmto prioritám:

Zelená dohoda pro Evropu

systémy vysokoškolského vzdělávání jsou zásadní pro podporu Zelené dohody, a to prostřednictvím rozvoje znalostí, kompetencí, dovedností a hodnot, neboť potenciálně umožňují zásadní změnu chování lidí. V této souvislosti budou mít přednost projekty, jejichž cílem je:

  • podporovat modernizaci ekonomik, aby se staly konkurenceschopnějšími a inovativnějšími, a současně přispět ke spravedlivé ekologické transformaci, podpořit vytváření zelených pracovních míst a usnadnit cestu ke klimaticky neutrální společnosti, a to na základě genderově transformativního přístupu, v jehož rámci se pozornost nevěnuje pouze oblastem, kterým dominují muži,
  • vhodná řešení environmentálních výzev, jako je např. rozvoj měst a venkova, zelená a účinná energie, zdravotnictví, vodohospodářství a nakládání s odpady, udržitelná doprava, dezertifikace, úbytek biologické rozmanitosti a udržitelné využívání přírodních zdrojů, a posílení zemědělsko-potravinářských hodnotových řetězců na národní a regionální úrovni,
  • zvýšení povědomí o problematice klimatu, udržitelnosti a odolnosti ve všech složkách společnosti i ekonomiky,  
  • urychlení přechodu ke spravedlivému zelenému a oběhovému hospodářství a řešení regionálních a nadregionálních environmentálních výzev, zejména prostřednictvím posílení vazeb se soukromým sektorem a zvyšováním znalostí a zelených dovedností potřebných pro moderní pracovní síly,
  • rozvoj kompetencí v různých odvětvích souvisejících s udržitelností, strategií a metodik v oblasti zelených dovedností v jednotlivých odvětvích i kurikul zaměřených na budoucnost, která lépe odpovídají potřebám jednotlivců.

Digitální transformace 

Zvyšování kvality a inkluzivity  vzdělávání prostřednictvím digitálních technologií a zároveň umožnění účastníkům vzdělávání získat základní digitální kompetence a digitální dovednosti specifické pro jednotlivá odvětví má pro EU a mnoho zemí světa strategický význam. Systém vysokoškolského vzdělávání je stále více ovlivňován digitální transformací, ale má také zásadní úlohu při využívání jejích výhod a příležitostí a při překonávání digitální propasti.  V této souvislosti budou mít přednost projekty, jejichž cílem je:

  • podporovat rozvoj a zavádění digitálních dovedností, aby byla digitální transformace co nejvíce komplexní a inkluzivní,
  • pomoci překlenout digitální propast podporou digitální gramotnosti, digitálního podnikání, programů a strategií zohledňujících rovnost žen a mužů, zejména v odlehlých a venkovských oblastech a ve zranitelných komunitách,
  • vyvíjet řešení pro konektivitu, která by posílila postavení občanů prostřednictvím distančního učení a inovací ve výuce,
  • podporovat digitální ekonomiku a posilovat vědecké, technické a inovační kapacity podporou vazeb mezi vzděláváním, výzkumem a podniky v oblasti digitalizace, a to i prostřednictvím projektů týkajících se datové infrastruktury, správy dat a digitalizace malých a středních podniků a dalších podniků,
  • zlepšení ekosystémů digitálního vzdělávání posílením digitálních dovedností a kompetencí učitelů a akademických pracovníků.

Integrace migrantů 

Systémy vzdělávání a odborné přípravy hrají klíčovou roli při řešení problémů spojených s migrací i při využívání přínosů migrace. Pomáhají nově příchozím získat potřebné dovednosti na trhu práce, pochopit kulturu hostitelské země a domácímu obyvatelstvu pomáhají s otevřeností vůči rozmanitosti a změnám. V této souvislosti budou mít přednost projekty, jejichž cílem je:

  • podporovat uznávání diplomů a certifikátů a přispívat k regionálnímu systému přenosu kreditů s cílem budovat regionální prostory vysokoškolského vzdělávání a vnitroregionální propojení,
  • poskytovat přístup ke vzdělání migrantům a vysídleným osobám v přijímajících zemích, včetně jazykového vzdělávání a stipendií,
  • rozvíjet holistické modely, které řeší jedinečné potřeby studentů z řad uprchlíků a zajišťují přístup ke vzdělání se silnou podporou akademického, sociálního, fyzického a psychologického rozvoje.

Řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj 

Základem stabilní, spravedlivé a prosperující společnosti je dodržování zásad právního státu, lidských a základních práv, rovnosti, demokracie a řádné správy věcí veřejných. Tato akce může pomoci položit základy pro posílení aktivního občanství a budování specifických odborných znalostí v těchto oblastech. Projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání mohou pomoci určit dlouhodobá řešení problémů slabé správy ve vysokoškolském vzdělávání. V této souvislosti budou mít přednost projekty, jejichž cílem je podpora akademické spolupráce a iniciativ v těchto oblastech:

  • správa věcí veřejných, právní stát, demokracie, základní hodnoty, ochrana lidských práv a boj proti korupci,
  • boj proti diskriminaci, podpora mediální gramotnosti a role nezávislých médií a občanské společnosti,
  • mír a bezpečnost, lidský rozvoj, mezikulturní dialog, respekt k rozmanitosti, tolerance, genderová rovnost, posílení postavení žen a mládeže,
  • sociální, hospodářská a kulturní práva, zdraví a dobré životní podmínky.

Udržitelný růst a zaměstnanost 

Vysokoškolské vzdělání je potřebné k získání dovedností pro život a práci. Vysokoškolské vzdělávání také napomáhá zaměstnatelnosti a je předpokladem udržitelného růstu. Klíčovým cílem je řešit stávající nesoulad mezi výsledky vzdělávání a požadavky trhu práce, a to i prostřednictvím rozvoje učení se prací. V této souvislosti budou mít přednost projekty, jejichž cílem je:

  • podporovat nabídku a využívání dovedností v přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých a matematických oborech (STEAM) a související genderovou inkluzivitu s vazbou na spravedlivou ekologickou transformaci ke klimatické neutralitě,
  • podporovat podnikání mladých lidí a žen, rozvíjet inovační centra a začínající podniky, aby pomohly vytvářet místní pracovní příležitosti a předcházely odlivu mozků,
  • posílit vazby mezi akademickým sektorem, výzkumem a podniky s cílem řešit současné a budoucí potřeby v oblasti dovedností, především pokud jde o podnikání, a dovedností potřebných pro rozvoj hodnotových řetězců na celostátní a regionální úrovni,
  • podporovat prohlubování dovedností mladých lidí,
  • posílit vazby s trhem práce s cílem podpořit vytváření pracovních míst, pracovních příležitostí a zapojení soukromého sektoru do rozvoje dovedností,
  • rozvíjet vzdělávání učitelů základních a středních škol a profesní přípravu na pracovišti s cílem řešit strukturální příčiny předčasného ukončování školní docházky a bojovat proti přetrvávajícím ekonomickým a genderovým nerovnostem.

Pro Složku 1 a 2 platí výše uvedené priority v jednotlivých regionech takto:

  • Západní Balkán: Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, integrace migrantů, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Východní sousedství: Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, integrace migrantů, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Jižní Středomoří: Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, integrace migrantů, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Asie: Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Střední Asie: Zelená dohoda pro Evropu, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Blízký východ: Zelená dohoda pro Evropu, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Tichomoří: Zelená dohoda pro Evropu, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Subsaharská Afrika: Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, integrace migrantů, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Latinská Amerika: Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost
  • Karibik: Zelená dohoda pro Evropu, řádná správa, mír, bezpečnost a lidský rozvoj, udržitelný růst a zaměstnanost

Geografické cíle

Projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání mohou být realizovány jako:

  • národní projekty, tj. projekty zahrnující instituce pouze z jedné způsobilé třetí země nepřidružené k programu,
  • (regionální) projekty zahrnující více zemí v rámci jediného způsobilého regionu,
  • (meziregionální) projekty zahrnující více zemí z více než jednoho způsobilého regionu. Meziregionální projekty se musí zabývat prioritními oblastmi relevantními pro všechny zapojené regiony, musí prokazovat svůj význam pro každý region a odůvodňovat jej podrobnou analýzou společných potřeb a cílů.

Rozpočet akce budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání bude použit na podporu těchto projektů:

  • národní a regionální projekty: orientačně 90 % rozpočtu akce,
  • meziregionální projekty: orientačně 10 % rozpočtu akce,

Akce se zaměří na podporu tematické různorodosti projektů a dostatečné geografické zastoupení v rámci regionu, pokud jde o počet projektů v jednotlivých zemích. Pro každý region existuje vymezený rozpočet.

V případě subsaharské Afriky žádná země nemůže získat více než 8 % finančních prostředků přidělených danému regionu.

Další informace o částkách, které jsou k dispozici, jsou zveřejněny na portálu pro financování a nabídková řízení (FTOP): https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home.

Projektové složky

Aby reagovala na různorodé problémy ve třetích zemích nepřidružených k programu, je akce budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání tvořena třemi specifickými složkami:

Složka 1 – Podpora přístupu ke spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání

Tato složka je navržena tak, aby k akci budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání přilákala méně zkušené vysokoškolské instituce a malé aktéry a usnadnila tak přístup novým organizacím1 . Tato partnerství by měla vysokoškolským institucím a organizacím s menší provozní kapacitou sídlícím ve třetích zemích nepřidružených k programu sloužit jako první krok tomu, aby získaly přístup k prostředkům a navýšily své prostředky pro oslovování osob s omezenými příležitostmi. Tato složka bude financovat projekty malého rozsahu, které by měly zmírnit deficit v internacionalizaci mezi vysokoškolskými institucemi ze způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu, ze stejné země nebo regionu. Projekty, které spadají do této složky, se zaměří především na tyto oblasti v rámci třetích zemí nepřidružených k programu:

  • vysokoškolské instituce z nejméně rozvinutých třetích zemí nepřidružených k programu,
  • vysokoškolské instituce nacházející se ve vzdálených regionech/oblastech třetích zemí nepřidružených k programu,
  • nové nebo méně zkušené vysokoškolské instituce a fakulty ze třetích zemí nepřidružených k programu,
  • studenty a pracovníky s omezenými příležitostmi.

Aktivity

Navrhované aktivity a výsledky projektů by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro cílové příjemce grantu. Níže je uveden orientační výčet možných aktivit:

Aktivity zaměřené na posílení řídících/administrativních kapacit cílových vysokoškolských institucí, například:

  • reformy a modernizace správy univerzit, včetně zlepšování služeb, zejména ve prospěch studentů (poradenské vedení studentů, profesní a jiné poradenství atd.),
  • zřizování nebo posilování kanceláří pro mezinárodní vztahy a vypracování strategií internacionalizace,
  • zřizování nových nebo rozvoj stávajících útvarů a procesů/strategie pro zajištění kvality v rámci vysokoškolských institucí,
  • vytváření nebo zvyšování kapacity plánovacích a hodnotících útvarů,
  • posilování mechanismů pro komunikaci a šíření výsledků projektů mezinárodní spolupráce,
  • budování kapacit na podporu mobilit studentů a zaměstnanců.

Aktivity zaměřené na zajištění vysoce kvalitního a relevantního vzdělávání, například:

  • moduly nebo studijní programy, technické nebo profesní zaměření programů,
  • zavádění intenzivních studijních programů, které propojují studenty a pedagogické pracovníky zúčastněných vysokoškolských institucí na kratší studijní období,
  • rozvoj kapacit pro postgraduální studenty a akademické pracovníky, jakož i podpora jejich mobility,
  • zavádění vzdělávacích kurzů pro akademické pracovníky vysokoškolských institucí,
  • vytváření synergií a posilování vazeb s podnikatelským sektorem a se soukromými nebo veřejnými organizacemi působícími na trhu práce a v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže.

Aktivity zaměřené na zvýšení dostupnosti pro studenty/zaměstnance s omezenými příležitostmi, například:

  • rozvoj cest a příležitostí dálkového a inkluzivního vzdělávání na základě využití digitální technologie a elektronického učení pro zranitelné studenty,
  • aktualizace digitální technologie za účelem rozvoje specifických služeb zaměřených na zajištění rovných a spravedlivých příležitostí ke vzdělávání pro studenty se zdravotním postižením,
  • prosazování iniciativ zaměřených na pozitivní diskriminaci posílením postavení žen a etnických/náboženských menšin,
  • rozvoj iniciativ týkajících se řešení a snižování překážek, kterým čelí znevýhodněné skupiny při přístupu ke vzdělávacím příležitostem,
  • příspěvek k vytváření inkluzivních prostředí, která podporují spravedlnost a rovnost a vstřícně reagují na potřeby širší komunity.

Složka 2 – Partnerství pro transformaci ve vysokoškolském vzdělávání

Projekty v rámci této složky zavedou nové přístupy a iniciativy ve vysokoškolském vzdělávání založené na vzájemném učení a předávání zkušeností a osvědčených postupů, které ovlivní nejen instituce, ale obecně i celou společnost. . Výstupy projektů by měly mít významný a dlouhodobý dopad na cílové vysokoškolské instituce i po skončení doby trvání projektů a jako takové by měly být přínosem pro společnost jako celek.

Tyto projekty budou zejména kombinovat následující prvky ve prospěch vysokoškolských institucí ve třetích zemích nepřidružených k programu:

  • Inovace ve vysokoškolském vzdělávání s cílem posílit jeho význam pro trh práce a společnost. Očekává se, že navrhované projekty budou řešit nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou vysokoškolských institucí a navrhnou ucelená řešení k posílení lepší zaměstnatelnosti studentů. Toho lze dosáhnout realizací komplexních intervencí, které zahrnují: 
    • návrh inovativních kurikul a zavádění inovativních prvků do stávajících kurikul,
    • zavádění inovativních metod učení a výuky (tj. výuka a učení orientované na účastníky vzdělávání a skutečné problémy),
    • aktivní zapojení do světa podnikání a výzkumu, organizace programů dalšího vzdělávání a aktivit s podniky a v podnicích,
    • posílení kapacit vysokoškolských institucí za účelem účinného vytváření sítí v oblasti výzkumu a vědeckých a technologických inovací.
  • Podpora reformy vysokoškolských institucí, aby se staly katalyzátory hospodářského a sociálního rozvoje. Projekty by měly podporovat vysokoškolské instituce v rozvoji a provádění institucionálních reforem, díky nimž se stanou demokratičtějšími, inkluzivnějšími, spravedlivějšími, odpovědnějšími a plnohodnotnějšími složkami občanské společnosti. Institucionální reformy zahrnují nové systémy a struktury správy a řízení, připravenost z hlediska digitálních dovedností, moderní univerzitní služby, postupy zajišťování kvality, nástroje a metody k profesionalizaci a profesnímu rozvoji vedoucích, akademických, technických a administrativních pracovníků. Klíčovým aspektem úspěchu této složky jsou rozvoj podnikatelského ducha a zlepšené kompetence a dovednosti v rámci institucí. Učení průřezových dovedností, podnikatelské vzdělávání a praktické uplatňování podnikatelských dovedností umožní vysokoškolským institucím dát své znalosti a zdroje do služeb příslušných místních/národních/regionálních komunit.

Aktivity

Navrhované aktivity a výsledky projektů by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro cílové příjemce grantu. Níže je uveden orientační výčet možných aktivit:

  • vývoj, testování a přizpůsobení inovačních kurikul z hlediska obsahu (klíčové kompetence a průřezové dovednosti – podnikání, řešení problémů, zelená pracovní místa atd.), struktury (modulární, společné…) a metod výuky/učení (včetně využití otevřeného a flexibilního učení, virtuální mobility, otevřených vzdělávacích zdrojů, kombinovaného učení, hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC) atd.),
  • vývoj, testování a zavádění nových učebních metod, nástrojů a materiálů (jako jsou nová víceoborová kurikula, výuka a učení orientované na účastníky vzdělávání a založené na skutečných problémech) prostřednictvím praktické odborné výuky a stáží studentů,
  • zavádění reforem boloňského typu (systém s třístupňovým cyklem, nástroje transparentnosti, jako jsou systémy kreditů a dodatek k diplomu, zajištění kvality, hodnocení, národní/regionální kvalifikační rámce, uznávání předchozího a neformálního učení atd.) na institucionální úrovni,
  • zavádění programů praktické odborné přípravy, stáží a studia reálných situací v podnicích a průmyslu, které jsou plně začleněny v kurikulu, jsou uznávány a jsou za ně přidělovány kredity,
  • zavedení systémů duálního učení spojujících terciární studium s vyšším sekundárním odborným vzděláváním a přípravou jako prostředků zvýšení zaměstnatelnosti absolventů,
  • vypracovávání řešení problematických záležitostí, inovace produktů a procesů (společně se studenty, profesory a odborníky z praxe),
  • rozvoj a testování řešení naléhavých sociálních požadavků, které nejsou řešeny trhem a jsou zaměřeny na zranitelné skupiny společnosti, řešení společenských výzev nebo otázek týkajících se změn postojů a hodnot, strategií a politik, organizačních struktur a procesů, realizačních systémů a služeb,
  • podpora vytváření center, inkubátorů pro inovace, přenosu technologií a začínajících podniků a integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na institucionální/regionální/národní úrovni,
  • vývoj a testování programů a činností v oblasti dalšího vzdělávání s podniky a v rámci podniků,
  • struktury k vyzkoušení a otestování inovativních opatření; výměny studentů, výzkumných pracovníků, pedagogických pracovníků a zaměstnanců podniků po omezenou dobu; poskytování podnětů k zapojení zaměstnanců podniků do výuky a výzkumu;
  • reforma systémů a struktur správy a řízení na institucionální úrovni (včetně metod a systémů zajišťování kvality, finančního řízení a autonomie vysokých škol, mezinárodních vztahů, služeb a poradenství pro studenty, kariérního poradenství, akademických a výzkumných rad atd.),
  • vývoj strategií a nástrojů pro internacionalizaci vysokoškolských institucí (mezinárodní otevřenost kurikul, interinstitucionální programy mobility) a jejich kapacity k účinnému budování sítí v oblasti výzkumu a vědeckých a technologických inovací (vědecká spolupráce a přenos znalostí atd.),
  • rozvoj a testování řešení naléhavých sociálních požadavků, které nejsou řešeny trhem a jsou zaměřeny na zranitelné skupiny společnosti, řešení společenských výzev nebo otázek týkajících se změn postojů a hodnot, strategií a politik, organizačních struktur a procesů, realizačních systémů a služeb,
  • vypracovávání řešení problematických záležitostí, inovace produktů a procesů (společně se studenty, profesory a odborníky z praxe),
  • vývoj, přizpůsobování a zajišťování nástrojů a metod k prohlubování kvalifikace, hodnocení/posuzování, profesionalizaci a profesní rozvoj akademických a administrativních pracovníků, pro počáteční vzdělávání učitelů a trvalý kariérní rozvoj.

Kritéria způsobilosti – Složka 1 a Složka 2

Způsobilé zúčastněné organizace (Kdo může podat žádost?)

Aby žadatelé (příjemci a případně přidružené subjekty) byli způsobilí, musí být veřejnými nebo soukromými právními subjekty, které spadají do těchto kategorií:

  • vysokoškolské instituce nebo organizace vysokoškolských institucí,
  • organizace nebo instituce působící na trhu práce nebo v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží.

Tyto subjekty musí být usazeny v jedné ze způsobilých zemí:

  • členský stát EU,
  • třetí země přidružená k programu,
  • třetí země nepřidružená k programu ze způsobilého regionu. Způsobilými regiony zahrnutými do této akce jsou regiony 1, 22 , 3, 5a, 6, 7a, 8a, 9, 10 a 11.

Koordinátor

Z výše uvedených subjektů mohou být koordinátory žádosti o akci budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání pouze vysokoškolské instituce nebo organizace vysokoškolských institucí.

Obecná pravidla pro vysokoškolské instituce:

  • Vysokoškolské instituce se sídlem v členském státě EU nebo ve třetí zemi přidružené k programu musí být držiteli platné Listiny programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (ECHE).
  • Vysokoškolské instituce se sídlem ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu musí být jako takové uznány příslušnými orgány, a to spolu s jejich případnými přidruženými subjekty. Musí nabízet kompletní studijní programy vedoucí k získání vysokoškolských diplomů a uznávaných diplomů na úrovni terciárního vzdělávání3 .

Složení konsorcia

Musí být dodrženo následující minimální složení:

Národní projekty (otevřené pouze pro regiony 24 , 3, 5a, 6, 7a, 8a, 9):

  • alespoň dva členské státy EU nebo třetí země přidružené k programu,
    • každá z těchto zemí musí zapojit alespoň jednu vysokoškolskou instituci,
  • pouze jedna způsobilá třetí země nepřidružená k programu,
  • Počet zúčastněných organizací ze třetích zemí nepřidružených k programu musí být roven nebo vyšší než počet zúčastněných organizací z členských států EU a třetích zemí přidružených k programu.

Projekty pro více zemí (otevřené pro všechny způsobilé regiony):

  • alespoň dva členské státy EU nebo třetí země přidružené k programu,
    • každá z těchto zemí musí zapojit alespoň jednu vysokoškolskou instituci,
  • nejméně dvě způsobilé třetí země nepřidružené k programu.
    • Každá z těchto zemí musí zapojit alespoň dvě vysokoškolské instituce6 . Třetí země nepřidružené k programu mohou být z téhož regionu (regionální projekty) nebo z různých regionů (meziregionální projekty).
  • Počet zúčastněných organizací ze třetích zemí nepřidružených k programu musí být roven nebo vyšší než počet zúčastněných organizací z členských států EU a třetích zemí přidružených k programu.

Obecná pravidla pro všechna konsorcia:

Pokud jde o splnění výše popsaných minimálních kritérií pro složení konsorcia, organizace vysokoškolských institucí nebude považována za vysokoškolskou instituci.

Zeměpisná poloha (místo konání aktivit)

Aktivity se musí konat v zemích organizací zapojených do projektu.

Délka projektu

Projekty by měly trvat obvykle 24 nebo 36 měsíců (prodloužení je možné, je-li řádně odůvodněno, a to prostřednictvím dodatku).

Kde podat žádost?

Evropské výkonné agentuře pro vzdělávání a kulturu (EACEA) prostřednictvím elektronického systému pro podávání žádostí portálu pro financování a nabídková řízení (FTOP).

Složka 1

  • ID výzvy: ERASMUS-EDU-2024-CBHE
  • ID tématu: ERASMUS-EDU-2024-CBHE-STRAND-1

Složka 2

  • ID výzvy: ERASMUS-EDU-2024-CBHE
  • ID tématu: ERASMUS-EDU-2024-CBHE-STRAND-2

Kdy podat žádost?

Žadatelé musí podat žádost o grant nejpozději do 8. února 17:00:00 hod. (SEČ).

Složka 3 – Projekty strukturálních reforem

Projekty v rámci této složky podpoří úsilí třetích zemí nepřidružených k programu při rozvoji soudržných a udržitelných systémů vysokoškolského vzdělávání tak, aby naplňovaly jejich sociálně-ekonomické potřeby a obecnou ambici vybudovat znalostní ekonomiku. Součástí této složky je rovněž začleňování a rozšiřování úspěšných výsledků v běžné praxi, jakož i synergie s probíhající nebo připravovanou podporou v dané oblasti v rámci dvoustranných podpůrných programů. Projekty strukturálních reforem budou řešit potřeby způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu v oblasti podpory udržitelného systémového a strukturálního zlepšování a inovací na úrovni vysokoškolského sektoru. Díky zapojení příslušných vnitrostátních orgánů (zejména ministerstev školství) třetích zemí nepřidružených k programu, vysokoškolských institucí, výzkumných institucí a dalších příslušných orgánů/subjektů a zúčastněných stran budou tyto projekty zejména:

  • podporovat spolupráci a vzájemné učení mezi vnitrostátními orgány veřejné moci za účelem podpory systémového zdokonalování a inovací v odvětví vysokoškolského vzdělávání,
  • prosazovat inkluzivní systémy vysokoškolského vzdělávání, které mohou studentům z různého prostředí zajistit náležité podmínky pro přístup k učení a úspěch. Zvláštní pozornost by proto měla být věnována osobám s omezenými příležitostmi,
  • zvyšovat kapacity vysokoškolských institucí třetích zemí nepřidružených k programu, subjektů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání a příslušných orgánů (zejména ministerstev) prostřednictvím jejich účasti na definování, provádění a monitorování reformních procesů za účelem modernizace jejich systémů vysokoškolského vzdělávání, zejména pokud jde o zajišťování kvality, správu a financování,
  • identifikovat synergie s probíhajícími iniciativami EU ve třetích zemích nepřidružených k programu, v oblastech zahrnutých do programu Erasmus+.

Kritéria způsobilosti – složka 3

Způsobilé zúčastněné organizace (Kdo může podat žádost?)

Aby žadatelé (příjemci a případně přidružené subjekty) byli způsobilí, musí být veřejnými nebo soukromými právními subjekty, které spadají do těchto kategorií:

  • vysokoškolské instituce nebo organizace vysokoškolských institucí,
  • organizace nebo instituce působící na trhu práce nebo v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží.

Tyto subjekty musí být usazeny v jedné ze způsobilých zemí:

  • členský stát EU,
  • třetí země přidružená k programu,
  • třetí země nepřidružená k programu ze způsobilého regionu. Způsobilými regiony zahrnutými do této akce jsou regiony 1, 27 ​​​​​​​, 38 , 5a, 6, 7a, 8a, 9, 10 a 11.

Koordinátor

Z výše uvedených subjektů mohou být koordinátory žádosti o akci budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání pouze vysokoškolské instituce nebo organizace vysokoškolských institucí.

Obecná pravidla pro vysokoškolské instituce:

  • Vysokoškolské instituce se sídlem v členském státě EU nebo ve třetí zemi přidružené k programu musí být držiteli platné Listiny programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (ECHE).
  • Vysokoškolské instituce se sídlem ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu musí být jako takové uznány příslušnými orgány, a to spolu s jejich případnými přidruženými subjekty. Musí nabízet kompletní studijní programy vedoucí k získání vysokoškolských diplomů a uznávaných diplomů na úrovni terciárního vzdělávání9 .

Složení konsorcia

Musí být dodrženo následující minimální složení:

  • alespoň dva členské státy EU nebo třetí země přidružené k programu,
    • každá z těchto zemí musí zapojit alespoň jednu vysokoškolskou instituci,
  • alespoň jedna způsobilá třetí země nepřidružená k programu,
    • každá zúčastněná země musí zapojit alespoň dvě vysokoškolské instituce10  a příslušný vnitrostátní orgán (např. ministerstvo) odpovědný za vysokoškolské vzdělávání v dané zemi.
  • Počet zúčastněných organizací ze třetích zemí nepřidružených k programu musí být roven nebo vyšší než počet zúčastněných organizací z členských států EU a třetích zemí přidružených k programu.

Obecná pravidla pro všechna konsorcia:

Pokud jde o splnění výše popsaných minimálních kritérií pro složení konsorcia, organizace vysokoškolských institucí nebude považována za vysokoškolskou instituci.

Zeměpisná poloha (místo konání aktivit)

Aktivity se musí konat v zemích organizací zapojených do projektu.

Délka projektu

Projekty by měly trvat obvykle 36 nebo 48 měsíců (prodloužení je možné, je-li řádně odůvodněno, a to prostřednictvím dodatku).

Kde podat žádost?

Evropské výkonné agentuře pro vzdělávání a kulturu (EACEA) prostřednictvím elektronického systému pro podávání žádostí portálu pro financování a nabídková řízení (FTOP).

Složka 3

  • ID výzvy: ERASMUS-EDU-2024-CBHE
  • ID tématu: ERASMUS-EDU-2024-CBHE-STRAND-3

Kdy podat žádost?

Žadatelé musí podat žádost o grant nejpozději do 8. února 17:00:00 hod. (SEČ).

Kritéria pro udělení grantu platná pro všechny složky

Projekty budou posuzovány ve dvou fázích podle následujících kritérií:

Fáze 1

Relevance projektu - (maximálně 30 bodů)

  • Účel: Návrh se jasně zabývá předem definovanými regionálními prioritami cílového regionu (cílových regionů) a je relevantní pro cíle a aktivity akce budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání a dané složky. Představuje odpovídající reakci na aktuální potřeby a omezení cílové země (zemí) nebo regionu (regionů) a cílových skupin a konečných příjemců grantu. Jsou zohledněny potřeby cílových účastníků s omezenými příležitostmi. Návrh se zabývá zastřešujícími prioritami EU.
  • Hodnoty EU: Návrh je relevantní pro respektování a prosazování společných hodnot EU, jako je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, jakož i boj proti jakémukoli druhu diskriminace.
  • Cíle: cíle vycházejí z podrobné analýzy potřeb; jsou jasně definované a konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené (SMART). Řeší otázky relevantní pro zúčastněné organizace (v souladu se strategií modernizace, rozvoje a internacionalizace cílových vysokoškolských institucí) a rozvojové strategie pro vysokoškolské vzdělávání ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu.
  • Napojení na politiky a iniciativy EU: návrh dle potřeby zohledňuje a posiluje doplňkovost/synergie se strategií Global Gateway (včetně investic a ostatních intervencí financovaných EU) a dalšími subjekty (dárci, veřejnými a soukromými subjekty).
  • Přidaná hodnota EU: návrh prokazuje, že obdobných výsledků by nebylo možné dosáhnout bez spolupráce vysokoškolských institucí z členských států EU nebo třetích zemí přidružených k programu a bez financování z EU.

Konkrétně pro složku 2

Návrh obsahuje jasnou analýzu toho, jak oblast intervence reaguje na prioritní oblasti socioekonomického růstu a autonomie v daném regionu, a zaměřuje se na inovativní prvky a nejnovější metody a techniky v určené oblasti intervence.

Konkrétně pro složku 3

Návrh se zabývá reformou a modernizací systémů vysokoškolského vzdělávání v souladu s rozvojovými strategiemi cílových třetích zemí nepřidružených k programu.

Kvalita koncepce a realizace projektu - (maximálně 30 bodů)

  • Soudržnost: celkový návrh projektu zajišťuje soulad mezi cíli projektu, metodikou, činnostmi a navrhovaným rozpočtem. Návrh představuje soudržný a komplexní soubor vhodných aktivit k naplnění identifikovaných potřeb a očekávaných výsledků.
  • Metodika: logika dané intervence je kvalitní, plánované výstupy a výsledky jsou soudržné a proveditelné a klíčové předpoklady a rizika jsou jasně identifikovány. Struktura a obsah logické rámcové matice (LFM) jsou přiměřené, tj. volba objektivně ověřitelných ukazatelů, dostupnost údajů, výchozí data, cílové hodnoty atd.
  • Pracovní plán: kvalita a účinnost pracovního plánu, včetně míry, do jaké jsou zdroje přidělené pracovním balíčkům v souladu s jejich cíli a výstupy, vztah mezi zdroji a očekávanými výsledky je odpovídající a pracovní plán je realistický, s jasně definovanými aktivitami, lhůtami, jasnými výstupy a milníky.
  • Rozpočet: návrh je nákladově efektivní a přiděluje příslušné finanční zdroje nezbytné pro úspěšnou realizaci projektu.
  • Kontrola kvality: kontrolní opatření (průběžné hodnocení kvality, vzájemná hodnocení, srovnávací akce, opatření ke zmírnění rizik atd.) a ukazatele kvality zajišťují kvalitní realizaci projektu.
  • Environmentální udržitelnost: projekt je navržen tak, aby byly šetrný k životnímu prostředí a v jednotlivých fázích zahrnoval ekologické postupy (např. ekologicky šetrné cestování).

Kvalita partnerství a nastavení spolupráce - (maximálně 20 bodů)

  • Řízení: jsou naplánována důkladná ujednání o řízení. Načasování, struktury řízení, mechanismy spolupráce a povinnosti jsou náležitě vymezeny a jsou reálné.
  • Složení: partnerství spojuje vhodnou kombinaci organizací s potřebnými kompetencemi relevantními z hlediska cílů návrhu a specifických prvků dané složky; návrh obsahuje nejvhodnější a různorodou škálu neakademických partnerů. U zemí regionu 2: u složek 1 a 2 budou mít přednost projekty, které zahrnují vysokoškolské instituce z regionů mimo hlavní města a/nebo venkovských a/nebo vzdálenějších regionů. U zemí regionů 5a, 6, 7a, 8a: u složek 1 a 2 budou mít přednost projekty, které zahrnují vysokoškolské instituce nebo organizace z nejméně rozvinutých zemí.
  • Úkoly: jednotlivé úkoly jsou přidělovány na základě specifického know-how, profilů a zkušeností každého partnera a jsou přiměřené.
  • Spolupráce: jsou navrženy účinné mechanismy k zajištění efektivní koordinace, komunikace a řešení konfliktů mezi partnerskými organizacemi a všemi ostatními relevantními zúčastněnými stranami.
  • Závazek: příspěvky partnerů jsou významné, relevantní a vzájemně se doplňují, návrh prokazuje zapojení, závazek a odpovědnost jednotlivých partnerů za specifické cíle a výsledky projektu, zejména partnerů ze třetích zemí nepřidružených k programu.

Konkrétně pro Složku 2

Návrh zahrnuje neakademické organizace a zúčastněné strany, které přinesou inovační přidanou hodnotu pro cíle návrhu. U návrhů, jejichž cílem je podpora hodnotových řetězců v klíčových prioritních oblastech investic na národní nebo regionální úrovni, je soukromý sektor zahrnut do partnerství a je jasně zapojen na všech potřebných úrovních.

Konkrétně pro Složku 3

Návrh prokazuje, že příslušné vnitrostátní orgány v oblasti vysokoškolského vzdělávání jsou výrazně zapojeny do řízení a realizace akce.

Udržitelnost, dopad a šíření očekávaných výsledků - (maximálně 20 bodů)

  • Využití: návrh prokazuje, jak partneři a jiné zúčastněné subjekty využijí výsledky projektu, jak budou zajištěny multiplikační efekty (včetně prostoru pro replikaci a rozšíření výstupů akce na odvětvové, jakož i místní/regionální/celostátní nebo mezinárodní úrovni) a poskytuje prostředky pro měření využití výsledků během doby financování projektu a po jeho ukončení.
  • Šíření: návrh obsahuje jasný a efektivní plán šíření výsledků a zahrnuje příslušné aktivity a jejich načasování, nástroje a kanály, které zajistí, že výsledky a výhody se během doby financování projektu i po jeho ukončení účinně rozšíří mezi všechny relevantní zúčastněné strany i nezúčastněné publikum a výstupy projektu osloví a přilákají příslušné zúčastněné strany.
  • Dopad: návrh zajišťuje hmatatelný dopad na cílové skupiny a příslušné zúčastněné strany na místní, celostátní nebo regionální úrovni. Zahrnuje opatření, jakož i cíle a ukazatele ke sledování pokroku a vyhodnocení očekávaného dopadu (krátkodobého i dlouhodobého) na individuální, institucionální a systémové úrovni.
  • Udržitelnost: návrh vysvětluje, jak budou výsledky projektu zachovány z hlediska finančního (po skončení financování projektu) a institucionálního (pokračování činností a služeb), jak bude zajištěna odpovědnost místních subjektů a jak bude případně zapojen soukromý sektor během financování projektu a po jeho skončení.

Konkrétně pro Složku 1

  • Návrh zajišťuje kontinuální a udržitelnou reakci na stávající překážky a zvýšení dostupnosti příležitostí ke vzdělávání a zdrojů, které nabízejí vysoké školy, pro studenty/zaměstnance s omezenými příležitostmi.
  • Návrh pravděpodobně zvýší kapacity mezinárodní spolupráce institucí ve třetích zemích nepřidružených k programu.

Konkrétně pro Složku 2

  • Návrh zajišťuje významný dopad na instituce třetích zemí nepřidružených k programu, zejména na rozvoj jejich inovačních kapacit a modernizaci jejich správy, neboť tyto instituce se otevírají společnosti jako celku, trhu práce a širšímu světu.
  • Návrh prokazuje potenciál širšího dopadu na společnost a/nebo hospodářské odvětví.

Konkrétně pro Složku 3

  • Návrh prokazuje, jak výsledky projektu povedou k reformám politiky nebo modernizaci vysokoškolského vzdělávání na systémové úrovni.

Žádosti mohou získat až 100 bodů. Aby byly návrhy projektů zařazeny do užšího výběru pro financování, musí v hodnocení celkem dosáhnout alespoň 60 bodů (z celkových 100 bodů). Kromě toho musí získat alespoň polovinu z maximálního počtu bodů v každé z výše uvedených kategorií kritérií pro udělení grantu (tj. alespoň po 15 bodech v kategoriích „relevance projektu“ a „kvalita koncepce a realizace projektu“, po 10 bodech v kategoriích „kvalita partnerství a nastavení spolupráce“ a „dopad’).

Návrhy, u kterých dojde k rovnosti bodů, budou upřednostněny podle dosažených bodů za kritérium „relevance“. Pokud budou tato bodová hodnocení stejná, bude priorita vycházet z bodového hodnocení u kritéria „kvalita koncepce a realizace projektu“. Pokud budou tato bodová hodnocení stejná, bude priorita vycházet z bodového hodnocení u kritéria „dopad“.

Jestliže to neumožní prioritu určit, lze priority stanovit po uvážení celkového portfolia projektu a vytvoření pozitivních synergií mezi projekty, nebo jiných faktorů souvisejících s cíli výzvy. Tyto faktory budou zdokumentovány ve zprávě komise.

Poté budou návrhy seřazeny v sestupném pořadí podle regionu a podle složky programu.

Krok 2

Ve druhém kroku budou u návrhů navržených hodnotícím výborem pro financování (a na rezervní seznam) konzultovány delegace EU v příslušné způsobilé třetí zemi (třetích zemích) nepřidružené (nepřidružených) k programu.

Pouze projekty, které úspěšně prošly konzultací s delegací (delegacemi) EU, budou ponechány pro účely financování EU v rámci mezí dostupného rozpočtu na každý region.

Pro každou ze tří složek je stanoven orientační rozpočet, je však možný rozpočtový převod z jedné složky do druhé.

Doplňující informace

Přijetí žádosti nepředstavuje závazek poskytnout financování odpovídající částce, kterou žadatel požaduje. Na základě finančních pravidel stanovených pro tuto akci a složky a podle výsledků hodnocení může být požadovaný grant snížen.

Výsledky by měly být zpravidla zpřístupněny jako otevřené vzdělávací zdroje a rovněž na příslušných odborných a odvětvových platformách nebo platformách příslušných orgánů, a to v mezích stávajících vnitrostátních a evropských právních rámců. Návrh bude popisovat, jak budou výsledná data, materiály, dokumenty, audiovizuální činnosti a aktivity v sociálních médiích volně zpřístupněny a propagovány prostřednictvím otevřených licencí, a neobsahuje žádná nepřiměřená omezení.

Vypracování projektu

Zohlední se tyto aspekty:

1. Závazek partnerských institucí v projektu

Účinný projekt budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání musí zajistit významnou účast všech partnerských institucí, zejména institucí ve třetích zemích nepřidružených k programu. Sdílená odpovědnost při sestavování návrhu povede k odpovědnosti institucí za výsledky a udržitelnost projektu. Do projektů budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání se mohou zapojit přidružení partneři, kteří přispívají k realizaci konkrétních úkolů/aktivit nebo podporují šíření informací o projektu a jeho udržitelnost. Z hlediska smluvního řízení nejsou „přidružení partneři“ považováni za součást partnerství a nejsou příjemci financování.

2. Analýzy potřeb

Posouzení potřeb je prvním důležitým krokem ve vývoji návrhu týkajícího se budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání. Účelem posouzení potřeb je určit ty oblasti/obory, které je třeba posílit, a důvody nedostatků v těchto oblastech. To pak poskytuje základ pro návrh vhodných intervencí k řešení nedostatků, a tím k budování kapacit vysokoškolských institucí.

3. Provádění a sledování

Jakmile jsou dokončeny analýzy potřeb, lze sestavit prováděcí plán, který bude řešit zjištěné nedostatky.

Je třeba zohlednit tyto ústřední prvky:

  • Modernizace / nová kurikula: U projektů zahrnujících „rozvoj kurikula“ se očekává, že budou zahrnovat odborné vzdělávání pro pedagogické pracovníky a zabývat se otázkami, jako je zajištění kvality a zaměstnatelnosti absolventů napojením na trh práce. Před koncem doby financování projektu by měly být studijní programy řádně akreditovány a/nebo by jim měla být udělena licence. Výuka nových nebo aktualizovaných kurzů musí začít během trvání projektu, musí se jí účastnit odpovídající počet studentů a rekvalifikovaných učitelů a musí mít rozsah nejméně jedné třetiny doby trvání projektu. Odborné vzdělávání během projektů souvisejících s reformami kurikula může být určeno rovněž administrativním pracovníkům, např. knihovníkům, laborantům a pracovníkům z oblasti IT. Důrazně se doporučuje, aby projekty do modernizovaných kurikul začleňovaly stáže pro studenty v podnicích. Stáže musí mít přiměřenou délku, aby bylo možné osvojit si potřebné dovednosti.
  • Zapojení studentů: Projekty by měly předpokládat zapojení studentů (např. do vypracování nových studijních programů), a to nejen během testovací/pilotní fáze projektu.
  • Mobilita zaměstnanců a studentů: Mobilita musí být zaměřena zejména na studenty a zaměstnance ze třetích zemí nepřidružených k programu, a je určena pro: zaměstnance (např. manažery, pracovníky v oblasti výzkumu a přenosu technologií, technický a administrativní personál) na základě oficiální smlouvy v institucích, které jsou příjemci grantu a jsou zapojeny do projektu, a studenty [v krátkém cyklu, prvním cyklu (bakalářském nebo ekvivalentním), druhém cyklu (magisterském nebo ekvivalentním) a třetím nebo doktorském cyklu] zapsané v jedné z institucí, která je příjemcem grantu. Mobilita studentů v rámci členských států EU a třetích zemí přidružených k programu a mezi nimi není způsobilá. Mobilita musí mít přiměřenou délku, aby bylo zajištěno učení a získávání potřebných dovedností v souladu s cíli projektu a neměla by být obvykle kratší než jeden týden. Je vhodné kombinovat fyzickou mobilitu s virtuální mobilitou. Tu lze využívat k přípravě, podpoře a následné kontrole fyzické mobility. Virtuální mobility lze také organizovat pro osoby se zvláštními potřebami nebo s omezenými příležitostmi s cílem pomoci jim překonat překážky dlouhodobé fyzické mobility.
  • Zajištění kvality musí být nedílnou součástí projektu, aby projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání dokázaly úspěšně zajistit očekávané výsledky a docílily dopadu daleko přesahujícího samotné partnerství. Musí být zavedena opatření ke kontrole kvality, včetně ukazatelů a referenčních hodnot, aby bylo zajištěno, že realizace projektu bude kvalitní, včasná a nákladově efektivní.
  • Dohoda o konsorciu: Z praktických a právních důvodů se důrazně doporučuje zavést mezi členy konsorcia vnitřní ujednání, která umožní řešit výjimečné nebo nepředvídané okolnosti.  Členové konsorcia je mohou podepsat na začátku projektu.
  • Vybavení: Za způsobilý výdaj lze považovat pouze nákup vybavení, které je přímo významné pro cíle dané složky, k němuž dojde nejpozději 12 měsíců před koncem projektu. Vybavení je určeno výhradně pro vysokoškolské instituce třetích zemí nepřidružených k programu zahrnuté do partnerství, přičemž musí být zaevidováno v oficiálním inventáři vysokoškolské instituce, pro kterou je zakoupeno.
  • Dopad a udržitelnost: Očekává se, že projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání budou mít ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu dlouhodobý strukturální dopad. Návrhy budou muset případně prokázat očekávaný dopad na třech úrovních (individuální, institucionální a systémové) a měly by stanovit metodiku a určit nástroje pro měření dopadu.
  • Ekologické provádění: Projekty by měly při provádění svých aktivit včetně projektového řízení zohledňovat postupy šetrné k životnímu prostředí. Očekává se, že projekty budou zaznamenávat a systematicky vypočítávat individuální uhlíkovou stopu účastníků související s dopravou.
  • Otevřený přístup: Návrh by měl zajistit, aby byly vyprodukované materiály, dokumenty a média volně dostupné a propagované prostřednictvím otevřených licencí a bez nepřiměřených omezení.

Jaká jsou pravidla financování?

Tato akce se řídí modelem financování prostřednictvím jednorázové částky. Výše jednorázového příspěvku bude stanovena pro každý grant na základě odhadovaného rozpočtu akce navrženého žadatelem. Poskytovatel grantu stanoví jednorázovou částku každého grantu na základě návrhu, výsledku hodnocení, míry financování ve výši 90 % a maximální výše grantu.

Výše grantu EU na jeden projekt činí:

  • pro složku 1 – Podpora přístupu ke spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání: 200 000 až 400 000 EUR na jeden projekt.
  • pro složku 2 – Partnerství pro transformaci ve vysokoškolském vzdělávání: 400 000 až 800 000 EUR na jeden projekt.
  • pro složku 3 – Projekty strukturálních reforem: 600 000 až 1 000 000 EUR na jeden projekt.

Jak se stanoví jednorázová částka projektu?

Žadatelé musí v souladu s formulářem žádosti vyplnit podrobnou tabulku rozpočtu s přihlédnutím k těmto bodům:

  • Příjemci grantu by měli podle potřeby rozpočet podrobně popsat a uspořádat ho do soudržných pracovních balíčků (například rozdělených na položky „řízení projektu“, „školení“, „organizace akcí“, „příprava a realizace mobility“, „komunikace a šíření informací“, „zajištění kvality“, „vybavení“ atd.).
  • Návrh musí popisovat aktivity/výstupy obsažené v každém pracovním balíčku.
  • Žadatelé musí ve svém návrhu uvést rozpis odhadovaných nákladů, z kterého bude patrný podíl na jeden pracovní balíček (a v rámci každého pracovního balíčku podíl přiřazený každému příjemci a přidruženému subjektu).
  • Popsané náklady mohou zahrnovat mzdové náklady, cestovní a pobytové náklady, náklady na vybavení, na subdodávky i další náklady (například šíření informací, publikace nebo překlady). 
  • Náklady na vybavení by měly představovat nejvýše 35 % přiděleného grantu EU a grant EU pokryje 100 % uznatelných nákladů.
  • Subdodávky by měly představovat maximálně 10 % přiděleného grantu EU.
  • Finanční podporu nelze poskytovat třetím stranám.
  • Náklady na dobrovolníky zapojené do projektu jsou povoleny. Mají podobu jednotkových nákladů, jak jsou definovány v rozhodnutí Komise o jednotkových nákladech pro dobrovolníky11 .
  • Jednotkové náklady malých a středních podniků nejsou povoleny.

Návrhy budou hodnoceny podle standardních hodnotících postupů za pomoci interních a/nebo externích odborníků. Odborníci posoudí kvalitu návrhů s ohledem na požadavky uvedené ve výzvě a očekávaný dopad, kvalitu a účinnost akce.

Úspěchy projektu budou hodnoceny na základě dokončených výsledků. Režim financování by umožnil se spíše než na vstupy zaměřit na výstupy, a kladl by tak důraz na kvalitu a míru dosažení měřitelných cílů.

Další podrobnosti jsou dostupné v části C „Ověření finančních podmínek“ a také popsány ve vzorové grantové dohodě dostupné na portálu pro financování a nabídková řízení: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home.

  • 1 Viz definice nové organizace v části D – Glosář. ↩ back
  • 2 K účasti v této akci nejsou způsobilé organizace z Běloruska (region 2). ↩ back
  • 3 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED 2013), terciární vzdělávání, nejméně úroveň 5. Postsekundární vzdělávání nezahrnované do terciárního vzdělávání úrovně 4 podle ISCED 2011 není akceptováno. ↩ back
  • 4 K účasti v této akci nejsou způsobilé organizace z Běloruska (region 2). ↩ back
  • 5 Výjimka: Ve třetích zemích nepřidružených k programu, kde v celé zemi existuje méně než pět vysokoškolských institucí uznaných příslušnými vnitrostátními orgány, nebo v případech, kdy jediná instituce představuje více než 50 % celkové populace studentů dané země, budou přijímány i žádosti, které zahrnují pouze jednu vysokoškolskou instituci z uvedené země.  ↩ back
  • 6 Výjimka: viz předchozí poznámka pod čarou. ↩ back
  • 7 K účasti v této akci nejsou způsobilé organizace z Běloruska (region 2). ↩ back
  • 8 K účasti v této složce nejsou způsobilé organizace ze Sýrie (region 3). ↩ back
  • 9 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED 2013), terciární vzdělávání, nejméně úroveň 5. Postsekundární vzdělávání nezahrnované do terciárního vzdělávání úrovně 4 podle ISCED 2011 není akceptováno. ↩ back
  • 10 Výjimka: Ve třetích zemích nepřidružených k programu, kde v celé zemi existuje méně než pět vysokoškolských institucí uznaných příslušnými vnitrostátními orgány, nebo v případech, kdy jediná instituce představuje více než 50 % celkové populace studentů dané země, budou přijímány i žádosti, které zahrnují pouze jednu vysokoškolskou instituci z uvedené země. ↩ back
  • 11 https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/docs/2021-2027/common/guidance/unit-cost-decision-volunteers_en.pdf   ↩ back
Tagged in:  Higher education