Skip to main content

Erasmus+

EU programme for education, training, youth and sport
Search the guide

Tyto internetové stránky ještě nereflektují obsah Příručky k programu Erasmus+ na rok 2023.

Úplnou příručku pro rok 2023 si však můžete ve formátu PDF a ve zvoleném jazyce stáhnout tak, že kliknete na záložku „Stáhnout“ v pravé části stránky.

Budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání

Akce týkající se budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání podporuje projekty mezinárodní spolupráce založené na mnohostranných partnerstvích mezi organizacemi činnými v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Podporuje relevanci, kvalitu, modernizaci a reakceschopnost vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích nepřidružených k programu Erasmus+, a to v zájmu socioekonomického oživení, růstu a prosperity a reakce na nejnovější trendy, zejména hospodářskou globalizaci, ale také nedávné zpomalení v oblasti lidského rozvoje, křehkost a narůstající sociální, ekonomické a environmentální nerovnosti zhoršené pandemií COVID-19.

Očekává se, že tato akce přispěje k zastřešujícím prioritám Evropské komise, kterými jsou: Zelená dohoda pro Evropu (včetně změny klimatu, životního prostředí a energetiky), digitální transformace a datové technologie, aliance pro udržitelný růst a zaměstnanost, partnerství v oblasti migrace a správa věcí veřejných, mír a bezpečnost, jakož i k vnějšímu rozměru vnitřních politik EU v oblasti vzdělávání. Akce bude podporovat úspěšnou zelenou a udržitelnou globální hospodářskou obnovu ve třetích zemích nepřidružených k programu Erasmus+ v návaznosti na cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu.

Aktivity a výstupy projektů budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání musí být zaměřené tak, aby z nich mohly těžit způsobilé třetí země nepřidružené k programu, jejich vysokoškolské instituce a systémy.

Cíle akce

Tato akce bude konkrétně:

  • zlepšovat kvalitu vysokoškolského vzdělávání v třetích zemích nepřidružených k programu a zvyšovat jeho relevanci pro trh práce a společnost,
  • rozvíjením nových a inovativních vzdělávacích programů zvyšovat úroveň kompetencí, dovedností a potenciálu zaměstnatelnosti studentů vysokoškolských institucí v třetích zemích nepřidružených k programu,
  • podporovat inkluzivní vzdělávání, spravedlnost, rovnost, nediskriminaci a prosazování občanských kompetencí ve vysokoškolském vzdělávání v třetích zemích nepřidružených k programu,
  • zlepšovat výuku, mechanismy hodnocení pro zaměstnance a studenty vysokoškolských institucí, zajišťování kvality, řízení, správu, začleňování, inovace, znalostní základnu, digitální a podnikatelské kapacity, jakož i internacionalizaci vysokoškolských institucí v třetích zemích nepřidružených k programu,
  • zvyšovat kapacity vysokoškolských institucí, subjektů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání a příslušných orgánů třetích zemí nepřidružených k programu pro modernizaci jejich systémů vysokoškolského vzdělávání, zejména pokud jde o správu a financování, a to podporou definování, provádění a monitorování reformních procesů,
  • zlepšovat odbornou přípravu učitelů a další profesní rozvoj s cílem ovlivnit dlouhodobou kvalitu vzdělávacího systému v třetích zemích nepřidružených k programu,
  • podněcovat spolupráci institucí, budování kapacit a výměnu osvědčených postupů,
  • podporovat spolupráci v různých regionech světa prostřednictvím společných iniciativ.

Akce zajistí rovnost a začleňování, upevnění systému a budování kapacit, jakož i zaměstnatelnost napříč celou akcí. Intervence se již nebudou zabývat pouze modernizací výukových programů jako takových, ale měly by také zohlednit správu, řízení a posílení širších ekonomických a sociálních ekosystémů vysokoškolského vzdělávání. Bude důrazně podporováno řešení regionálních problémů, budování aliancí a koalic, pilotní realizace nových přístupů a iniciativ na základě odpovědnosti jednotlivých zemí. Průřezovými prvky akce budou podpora provádění Zelené dohody, zvyšování kapacity IKT ve třetích zemích nepřidružených k programu a účast studentů na procesech plánování a učení. Bude zajištěna soudržnost, synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými intervencemi Evropské unie v dané oblasti.

Očekávaný dopad

  • Modernizované vysokoškolské instituce, které budou předávat nejen znalosti, ale budou také vytvářet ekonomickou a sociální hodnotu předáváním svých výsledků výuky a výzkumu dané komunitě/zemi,
  • lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání a kvalita tohoto vzdělávání, zejména pro osoby s omezenými příležitostmi a osoby v nejchudších zemích v jednotlivých regionech,
  • vyšší účast vysokoškolských institucí nacházejících se v odlehlých oblastech,
  • správa pro efektivní a účinnou tvorbu a provádění politik v oblasti vysokoškolského vzdělávání,
  • regionální integrace a zavedení srovnatelného uznávání, nástrojů pro zajištění kvality na podporu akademické spolupráce, mobility studentů, zaměstnanců a výzkumných pracovníků,
  • silnější propojení a spolupráce se soukromým sektorem, podpora inovací a podnikání,
  • sladění akademického světa s trhem práce, které zvyšuje zaměstnatelnost studentů,
  • větší smysl studentů pro iniciativu a podnikavost,
  • vyšší úroveň digitálních kompetencí studentů a zaměstnanců,
  • individuální odpovědnost institucí za výsledky budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání zajišťující udržitelnost,
  • odpovědnost jednotlivých zemí na základě experimentálního využití a začleňování pozitivních a osvědčených postupů do běžné praxe ve vysokoškolském vzdělávání,
  • větší schopnost a profesionalita práce na mezinárodní úrovni: lepší dovednosti v oblasti řízení a strategie týkající se internacionalizace,
  • vyšší kvalita při přípravě, realizaci, monitorování a hodnocení mezinárodních projektů.

Aktivity

Navrhované aktivity musí přímo souviset s výše uvedenými cíli, regionálními prioritními oblastmi a s charakteristikami složek (viz níže) a musí být podrobně popsány v popisu projektu pro celé období realizace.

V kontextu této akce musí být projektové činnosti zaměřeny na posílení a prospěch způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu, jejich vysokoškolských institucí a dalších organizací působících v oblasti vysokoškolského vzdělávání a systémů. 

Financované projekty budou schopny začlenit širokou škálu aktivit v oblasti spolupráce, výměn, komunikace a dalších činností, jejichž příklady jsou uvedeny v popisu tří složek dostupných v rámci této akce. Navrhované činnosti by měly přinést přidanou hodnotu a budou mít přímý dopad na dosahování výsledků projektu.

Geografické cíle 

Projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání mohou být realizovány jako:                          

  • národní projekty, tj. projekty zahrnující instituce pouze z jedné způsobilé třetí země nepřidružené k programu Erasmus+,
  • projekty zahrnující více zemí (regionů) v rámci jediného způsobilého regionu,
  • projekty zahrnující více zemí z více než jednoho regionu (meziregionální) a zahrnující alespoň jednu zemi z každého způsobilého regionu1 .

Pro každý region existuje vymezený rozpočet a další informace o dostupných částkách jsou zveřejněny na portálu pro financování a nabídková řízení Komise (FTOP): https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home.

Kromě toho, že je zvláštní pozornost věnována zlepšení rovného a genderově vyváženého přístupu k vysokoškolským institucím ve třetích zemích nepřidružených k programu, zejména pro osoby s omezenými příležitostmi, bude akce ve všech regionech uplatňovat inkluzivní přístup s cílem zvýšit účast nejchudších a nejméně rozvinutých třetích zemí nepřidružených k programu.

Regionální prioritní oblasti

U složek 1 a 2 musí návrhy respektovat předem definované regionální priority, které jsou zveřejněny na portálu pro financování a nabídková řízení (FTOP): https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home.

Projektové složky

Aby reagovala na různorodé problémy ve třetích zemích nepřidružených k programu, je akce budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání tvořena třemi specifickými složkami:

Složka 1 – Podpora přístupu ke spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání

Tato složka je navržena tak, aby k akci budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání přilákala méně zkušené vysokoškolské instituce a malé aktéry a usnadnila tak přístup nově zapojeným organizacím2 . Tato partnerství by měla vysokoškolským institucím a organizacím s menší provozní kapacitou sídlícím v třetích zemích nepřidružených k programu sloužit jako první krok tomu, aby získaly přístup k prostředkům a navýšily své prostředky pro oslovování osob s omezenými příležitostmi. Tato složka bude financovat projekty malého rozsahu, které by měly zmenšit rozdíly v internacionalizaci mezi vysokoškolskými institucemi ze způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu, které se nacházejí ve stejné zemi nebo regionu. Projekty by měly vytvářet partnerství pro rozvoj námětů na spolupráci a také usnadňovat předávání know-how, zkušeností a osvědčených postupů, podporovat přístup k příležitostem budování kapacit a zlepšovat sociální začleňování a přístup studentů/zaměstnanců s omezenými příležitostmi ke kvalitativní nabídce vysokoškolského vzdělávání. Konkrétně se tyto projekty zaměří zejména na:

  • vysokoškolské instituce z nejméně rozvinutých zemí nepřidružených k programu Erasmus+,
  • vysokoškolské instituce nacházející se ve vzdálených regionech/oblastech třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+,
  • nově zapojené nebo méně zkušené vysokoškolské instituce a fakulty ze třetích zemí nepřidružených k programu,
  • zapojení studentů a zaměstnanců s omezenými příležitostmi.

Aktivity

Navrhované aktivity a výsledky projektů by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro cílové příjemce grantu. Níže je uveden orientační výčet možných aktivit:

Aktivity zaměřené na posílení řídících/administrativních kapacit cílových vysokoškolských institucí, například:

  • reformy a modernizace správy univerzit, včetně zlepšování služeb, zejména ve prospěch studentů (poradenské vedení studentů, profesní a jiné poradenství atd.),
  • zřizování nebo posilování kanceláří pro mezinárodní vztahy a vypracování strategií internacionalizace,
  • zřizování nových nebo rozvoj stávajících útvarů a procesů/strategie pro zajištění kvality v rámci vysokoškolských institucí,
  • vytváření nebo zvyšování kapacity plánovacích a hodnotících útvarů, 
  • posilování mechanismů pro komunikaci a šíření výsledků projektů mezinárodní spolupráce,
  • budování kapacit na podporu mobilit studentů a zaměstnanců.

Aktivity zaměřené na zajištění vysoce kvalitního a relevantního vzdělávání, například:

  • moduly nebo studijní programy, technické nebo profesní zaměření programů,
  • zavádění intenzivních studijních programů, které propojují studenty a pedagogické pracovníky zúčastněných vysokoškolských institucí na kratší studijní období,
  • rozvoj kapacit pro postgraduální studenty a akademické pracovníky, jakož i podpora mobilit postgraduálních studentů a/nebo zaměstnanců,
  • zavádění vzdělávacích kurzů pro akademické pracovníky vysokoškolských institucí,
  • vytváření synergií a posilování vazeb s podnikatelským sektorem a se soukromými nebo veřejnými organizacemi působícími na trhu práce a v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže.

Aktivity zaměřené na zvýšení dostupnosti pro studenty/zaměstnance s omezenými příležitostmi, například:

  • rozvoj cest a příležitostí dálkového a inkluzivního vzdělávání na základě využití digitální technologie a elektronického učení pro zranitelné studenty,
  • aktualizace digitální technologie za účelem rozvoje specifických služeb zaměřených na zajištění rovných a spravedlivých příležitostí ke vzdělávání pro studenty se zdravotním postižením,
  • prosazování iniciativ zaměřených na pozitivní diskriminaci posílením postavení žen a etnických/náboženských menšin,
  • rozvoj iniciativ týkajících se řešení a snižování překážek, kterým čelí znevýhodněné skupiny při přístupu ke vzdělávacím příležitostem,
  • příspěvek k vytváření inkluzivních prostředí, která podporují spravedlnost a rovnost a vstřícně reagují na potřeby širší komunity.

Složka 2 – Partnerství pro transformaci ve vysokoškolském vzdělávání

Projekty v rámci této složky se budou zabývat různým stupněm pokroku a problémy vysokoškolských institucí nacházejících se ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu, posilovat dopad programu a případně doplňovat jiné zdroje financování. Zavedou nové přístupy a iniciativy ve vysokoškolském vzdělávání, založené na vzájemném učení a předávání zkušeností a osvědčených postupů, které ovlivní nejen instituce, ale obecně i celou společnost. Partnerství pro transformaci ve vysokoškolském vzdělávání jsou komplexní a inovativní projekty budování kapacit založené na přenosu zkušeností, kompetencí a osvědčených postupů s celou řadou vzájemně propojených činností, jejichž cílem je posílit kapacity cílových vysokoškolských institucí pro řešení výzev 21. století, jako je migrace, změna klimatu, správa věcí veřejných a přechod k digitální ekonomice. Výstupy projektů by měly mít významný a dlouhodobý dopad na cílové vysokoškolské instituce i po skončení doby trvání projektů a jako takové by měly být přínosem pro společnost jako celek.

Tyto projekty budou zejména kombinovat následující prvky ve prospěch vysokoškolských institucí ve třetích zemích nepřidružených k programu Erasmus+:

  • Inovace ve vysokoškolském vzdělávání s cílem posílit jeho význam pro trh práce a společnost. Očekává se, že navrhované projekty budou řešit nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou vysokoškolských institucí a navrhnou ucelená řešení k posílení lepší zaměstnatelnosti studentů. Toho lze dosáhnout realizací komplexních intervencí, které zahrnují:
    • návrh inovativních kurikul a zavádění inovativních prvků do stávajících kurikul,
    • zavádění inovativních metod učení a výuky (tj. výuka a učení orientované na účastníky vzdělávání a skutečné problémy),
    • aktivní zapojení do světa podnikání a výzkumu, organizace programů dalšího vzdělávání a aktivit s podniky a v podnicích,
    • posílení kapacit vysokoškolských institucí v třetích zemích nepřidružených k programu Erasmus+ za účelem účinného vytváření sítí v oblasti výzkumu a vědeckých a technologických inovací.
  • Podpora reformy vysokoškolských institucí, aby se staly katalyzátory hospodářského a sociálního rozvoje v třetích zemích nepřidružených k programu. Projekty by měly podporovat vysokoškolské instituce v rozvoji a provádění institucionálních reforem, díky nimž se stanou demokratičtějšími, inkluzivnějšími, spravedlivějšími a plnohodnotnějšími složkami občanské společnosti. Institucionální reformy zahrnují nové systémy a struktury správy a řízení, připravenost z hlediska digitálních dovedností, moderní univerzitní služby, postupy zajišťování kvality, nástroje a metody k profesionalizaci a profesnímu rozvoji akademických, technických a administrativních pracovníků.  Klíčovým aspektem úspěchu této složky jsou rozvoj podnikatelského ducha a zlepšené kompetence a dovednosti v rámci institucí. Učení průřezových dovedností, podnikatelské vzdělávání a praktické uplatňování podnikatelských dovedností umožní vysokoškolským institucím dát své znalosti a zdroje do služeb příslušných místních/národních/regionálních komunit.

Aktivity

Navrhované aktivity a výsledky projektů by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro cílové příjemce grantu. Níže je uveden orientační výčet možných aktivit:

  • vývoj, testování a přizpůsobení inovačních kurikul z hlediska obsahu [klíčové kompetence a průřezové dovednosti (podnikání, řešení problémů, zelená pracovní místa atd.)], struktury (modulární, společné…) a metod výuky/učení (včetně využití otevřeného a flexibilního učení, virtuální mobility, otevřených vzdělávacích zdrojů, smíšeného učení, hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC) atd.),
  • vývoj, testování a zavádění nových učebních metod, nástrojů a materiálů (jako jsou nová víceoborová kurikula, výuka a učení orientované na účastníky vzdělávání a založené na skutečných problémech) prostřednictvím praktické odborné výuky a stáží studentů,
  • zavádění reforem boloňského typu (systém s třístupňovým cyklem, nástroje transparentnosti, jako jsou systémy kreditů a dodatek k diplomu, zajištění kvality, hodnocení, národní/regionální kvalifikační rámce, uznávání předchozího a neformálního učení atd.) na institucionální úrovni,
  • zavádění programů praktické odborné přípravy, stáží a studia reálných situací v podnicích a průmyslu, které jsou plně začleněny v kurikulu, jsou uznávány a jsou za ně přidělovány kredity,
  • zavedení systémů duálního učení spojujících terciární studium s vyšším sekundárním odborným vzděláváním a přípravou jako prostředek zvýšení zaměstnatelnosti absolventů,
  • vypracovávání řešení problematických záležitostí, inovace produktů a procesů (společně se studenty, profesory a odborníky z praxe),
  • rozvoj a testování řešení naléhavých sociálních požadavků, které nejsou řešeny trhem a jsou zaměřeny na zranitelné skupiny společnosti, řešení společenských výzev nebo otázek týkajících se změn postojů a hodnot, strategií a politik, organizačních struktur a procesů, realizačních systémů a služeb,
  • podpora vytváření center, inkubátorů pro inovace, přenosu technologií a začínajících podniků a integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na institucionální/regionální/národní úrovni,
  • vývoj a testování programů a činností v oblasti dalšího vzdělávání s podniky a v rámci podniků,
  • struktury k vyzkoušení a otestování inovativních opatření; výměny studentů, výzkumných pracovníků, pedagogických pracovníků a zaměstnanců podniků po omezenou dobu; poskytování podnětů k zapojení zaměstnanců podniků do výuky a výzkumu;
  • reforma systémů a struktur správy a řízení na institucionální úrovni (včetně metod a systémů zajišťování kvality, finančního řízení a autonomie vysokých škol, mezinárodních vztahů, služeb a poradenství pro studenty, kariérního poradenství, akademických a výzkumných rad atd.),
  • vývoj strategií a nástrojů pro internacionalizaci vysokoškolských institucí (mezinárodní otevřenost kurikul, interinstitucionální programy mobility) a jejich kapacity k účinnému budování sítí v oblasti výzkumu a vědeckých a technologických inovací (vědecká spolupráce a přenos znalostí atd.),
  • rozvoj a testování řešení naléhavých sociálních požadavků, které nejsou řešeny trhem a jsou zaměřeny na zranitelné skupiny společnosti, řešení společenských výzev nebo otázek týkajících se změn postojů a hodnot, strategií a politik, organizačních struktur a procesů, realizačních systémů a služeb,
  • vypracovávání řešení problematických záležitostí, inovace produktů a procesů (společně se studenty, profesory a odborníky z praxe),
  • vývoj, přizpůsobování a zajišťování nástrojů a metod k prohlubování dovedností, hodnocení/posuzování, profesionalizaci a profesnímu rozvoji akademických a administrativních pracovníků, počátečnímu vzdělávání učitelů a trvalému kariérnímu rozvoji.

Složka 3 – Projekty strukturálních reforem

Projekty v rámci této složky podpoří úsilí třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+ při rozvoji soudržných a udržitelných systémů vysokoškolského vzdělávání tak, aby naplňovaly jejich sociálně-ekonomické potřeby a obecnou ambici vybudovat znalostní ekonomiku. Součástí této složky je rovněž začleňování a rozšiřování úspěšných výsledků v běžné praxi, jakož i synergie s probíhající nebo připravovanou podporou v dané oblasti v rámci dvoustranných podpůrných programů. Projekty strukturálních reforem budou řešit potřeby způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+ v oblasti podpory udržitelného systémového a strukturálního zlepšování a inovací na úrovni vysokoškolského sektoru. Přesněji se tyto projekty budou zabývat snahou zemí vybudovat soudržné a udržitelné systémy vysokoškolského vzdělávání tak, aby naplnily jejich socioekonomické potřeby a v konečném důsledku vytvořily ekonomiku založenou na znalostech. Díky zapojení příslušných vnitrostátních orgánů (zejména ministerstev školství) třetích zemí nepřidružených k programu, vysokoškolských institucí, výzkumných institucí a dalších příslušných orgánů/subjektů a zúčastněných stran budou tyto projekty zejména:

  • podporovat spolupráci a vzájemné učení mezi orgány veřejné moci na nejvyšší institucionální úrovni členských států EU nebo zemí přidružených k programu Erasmus+ a způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+, za účelem podpory systémového zdokonalování a inovací v odvětví vysokoškolského vzdělávání,
  • prosazovat inkluzivní systémy vysokoškolského vzdělávání, které mohou studentům z různého prostředí zajistit náležité podmínky pro přístup k učení a úspěch. Zvláštní pozornost by proto měla být věnována osobám s omezenými příležitostmi,
  • zvyšovat kapacity vysokoškolských institucí třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+, subjektů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání a příslušných orgánů (zejména ministerstev) prostřednictvím jejich účasti na definování, provádění a monitorování reformních procesů za účelem modernizace jejich systémů vysokoškolského vzdělávání, zejména pokud jde o správu a financování,
  • identifikovat synergie s probíhajícími iniciativami EU ve třetích zemích nepřidružených k programu, v oblastech zahrnutých do programu Erasmus+.

Aktivity

Projekty by měly navrhovat aktivity, které přinesou jednoznačnou přidanou hodnotu systému vysokoškolského vzdělávání jako celku a budou mít přímý dopad na cílové příjemce grantu. Tyto aktivity by měly přispět k reformě politik vysokoškolského vzdělávání, které reagují na potřeby společnosti a trhu práce.

Níže je uveden orientační výčet možných aktivit:

  • Podporovat odpovědnost jednotlivých zemí na základě experimentálního využití a začleňování pozitivních a osvědčených postupů do běžné praxe ve vysokoškolském vzdělávání na národní a/nebo regionální úrovni:
    • zvyšovat zaměstnatelnost absolventů,
    • rozšiřovat přístup k vysokoškolskému vzdělávání pro osoby s omezenými příležitostmi,
    • posilovat vazby mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi.
  • Přispívat k účinné a efektivní tvorbě politik v oblasti vysokoškolského vzdělávání zapojením dalších zúčastněných stran v oblasti vysokoškolského vzdělávání:
    • podpora účasti dalších odpovědných veřejných orgánů za účelem zvýšení relevance odvětví vysokoškolského vzdělávání a posílení jeho dopadu na společnost jako celek,
    • umožnění aktivní účasti studentů na správě a reformě systému vysokoškolského vzdělávání,
    • zapojení sdružení působících v jiných relevantních oblastech, jako je odborné vzdělávání a mládež,
    • posílení mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím spolupráce mezi institucemi na vysoké úrovni v členských státech nebo zemích přidružených k programu Erasmus+ a ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu. Zejména jde o vývoj a provádění programů, které usnadňují mobilitu studentů a akademických pracovníků, jako je vytvoření regionálního systému přenosu kreditů nebo podpora rozvoje národních rámců kvalifikací,
  • definování národního/regionálního rámce zajišťování kvality.
  • Podporovat regionální akademickou spolupráci a prosazovat dobrovolné přibližování třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+ ke společné regionální strategii v oblasti vysokoškolského vzdělávání:
    • definování kroků k vytvoření regionálního prostoru vysokoškolského vzdělávání,
    • usnadnění národního a mezinárodního uznávání,
    • odstranění překážek učení, zlepšení přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávání založenému na inovacích a usnadnění pohybu učitelů, účastníků vzdělávání a pracovníků mezi jednotlivými zeměmi.
  • Podporovat zavedení mechanismů financování s cílem:
    • zvýšit účast osob s omezenými příležitostmi na vysokoškolském vzdělávání,
    • překlenout digitální propast na institucionální a individuální úrovni.
  • Zvýšit atraktivitu učitelské profese zavedením opatření, jako jsou:
    • podpora iniciativ pro kariérní rozvoj,
    • podpora jejich účasti na internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání vytvářením pobídek.

K účasti na projektech se vyzývají odpovědné orgány veřejné moci s pravomocí v sektorech, kterých se projekt dotýká (např. zaměstnanost, mládež, finance, sociální věci, vnitřní věci, spravedlnost, zdravotnictví atd.), jakož i orgány z členských států nebo zemí přidružených k programu Erasmus+.

K podávání žádostí v rámci této složky jsou vyzývány zejména vysokoškolské instituce ze způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+.

Kritéria způsobilosti

Kdo může podat žádost?

Pro složky 1 a 2:

Vysokoškolské instituce a jejich sdružení nebo organizace se sídlem v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu Erasmus+ nebo ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu Erasmus+. Žadatelská instituce podává žádost jménem všech zúčastněných organizací zapojených do návrhu3 .

Doplňkově pro složku 3:

Právně uznané vnitrostátní nebo mezinárodní organizace rektorů, pedagogů nebo studentů se sídlem v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu Erasmus+ nebo ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu Erasmus+.

Výjimka: Žadateli nemohou být zúčastněné organizace z Běloruska (region 2), Sýrie (region 3) a Ruské federace (region 4)4 .

Které typy organizací jsou způsobilé k účasti na projektu?

Každá zúčastněná organizace musí mít sídlo v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu Erasmus+ nebo ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu Erasmus+ (viz oddíl „Způsobilé země“ v části A této příručky).

Způsobilé třetí země nepřidružené k programu Erasmus+ pro účely této akce:

Všechny třetí země nepřidružené k programu (viz oddíl „Způsobilé země“ v části A této příručky) v regionech 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 115 .

Výjimka: K účasti v této akci nejsou způsobilé organizace z Běloruska (region 2).

Způsobilé zúčastněné organizace:

  • jakákoli veřejná nebo soukromá organizace definovaná jako vysokoškolská instituce a uznávaná příslušnými orgány v zemi svého sídla, včetně případných přidružených subjektů, nabízející kompletní studijní programy vedoucí k získání vysokoškolských diplomů na úrovni terciárního vzdělávání6  (definovaná jako vysokoškolská instituce a uznávaná příslušnými orgány),
  • veřejná či soukromá organizace včetně případných přidružených subjektů působící na trhu práce nebo v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, se sídlem ve způsobilých třetích zemích nepřidruženým k programu Erasmus+. Touto organizací může například být:
    • státní nebo soukromý malý, střední či velký podnik (včetně sociálních podniků),
    • veřejný subjekt na místní, regionální nebo celostátní úrovni (včetně ministerstev),
    • sociální partner nebo jiný představitel pracovního života včetně obchodních komor, řemeslnických cechů, profesních sdružení a odborových svazů,
    • výzkumná instituce,
    • nadace,
    • škola nebo institut (na jakékoli úrovni od předškolního vzdělávání po vyšší sekundární vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých),
    • nezisková organizace, sdružení, nevládní organizace (včetně vnitrostátních nebo mezinárodních sdružení nebo sdružení/sítí vysokoškolských institucí, sdružení studentů nebo učitelů atd.),
    • kulturní organizace, knihovna, muzeum,
    • subjekt poskytující profesní poradenství, odborné poradenství a informační služby.

Vysokoškolské instituce se sídlem v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu Erasmus+ musí být držiteli platné Listiny programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání (ECHE). Od zúčastněných vysokoškolských institucí ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu Erasmus+ se listina ECHE nevyžaduje.

Sdružení nebo organizace vysokoškolských institucí, které se zabývají propagací, zdokonalováním a reformami vysokoškolského vzdělávání a rovněž spoluprací v Evropě a mezi Evropou a ostatními částmi světa, jsou způsobilé. Pokud tato sdružení, organizace nebo sítě zahrnují i jiná odvětví vzdělávání a odborné přípravy, musí se jejich činnosti soustředit hlavně na vysokoškolské vzdělávání; toto musí být jasně uvedeno ve stanovách organizace a jejích řídících strukturách.

Sdružení, organizace nebo síť vysokoškolských institucí se započítává jako jeden právní subjekt / partnerská instituce, což znamená, že z hlediska požadavků na minimální počet zúčastněných organizací bude považována za jeden subjekt ze země, kde má své ústředí. Tyto organizace nebudou považovány za vysokoškolské instituce. Grant mohou využít pouze členové se sídlem v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu nebo ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu.

Mezinárodní vládní organizace se mohou projektů v oblasti budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání účastnit jako samofinancovaní partneři.

Počet a profil zúčastněných organizací

Národní projekty týkající se pouze jedné třetí země nepřidružené k programu Erasmus+)

Účast zemí

Do projektu musí být zapojena nejméně jedna způsobilá třetí země nepřidružená k programu a nejméně dva členské státy nebo země přidružené k programu.

Účast vysokoškolských institucí

Projektů se musí jako řádní partneři účastnit minimální počet vysokoškolských institucí v následujícím složení:

  • nejméně jedna vysokoškolská instituce z každého zúčastněného členského státu nebo třetí země přidružené k programu a
  • nejméně dvě vysokoškolské instituce ze zúčastněné třetí země nepřidružené k programu.

Kromě toho (pouze složka 3):

  • Projektů se musí jako řádný partner účastnit také vnitrostátní orgán (např. ministerstvo) odpovědný za vysokoškolské vzdělávání ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu, které se projekt týká.

Projekty pro více zemí týkající se dvou nebo více třetích zemí nepřidružených k programu Erasmus+

Účast zemí

Do projektu musí být zapojeny nejméně dvě způsobilé třetí země nepřidružené k programu a nejméně dva členské státy nebo země přidružené k programu. Třetí země nepřidružené k programu mohou být z téhož regionu (regionální projekty) nebo z různých regionů (meziregionální projekty) zahrnutých do dané akce.

Účast vysokoškolských institucí

Těchto projektů se musí účastnit jako řádní partneři minimální počet vysokoškolských institucí v následujícím složení:

  • nejméně jedna vysokoškolská instituce z každého zúčastněného členského státu nebo třetí země přidružené k programu Erasmus+ a
  • nejméně dvě vysokoškolské instituce z každé zúčastněné třetí země nepřidružené k programu Erasmus+.

Kromě toho (pouze složka 3):

  • Projektů se musí jako řádný partner účastnit také vnitrostátní orgán (např. ministerstvo) odpovědný za vysokoškolské vzdělávání ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu, které se projekt týká.

Specifická kritéria pro všechny projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání:

Počet vysokoškolských institucí z členských států nebo třetích zemí přidružených k programu Erasmus+ nesmí být vyšší než počet vysokoškolských institucí z třetích zemí nepřidružených k programu.

Výjimka: Ve třetích zemích nepřidružených k programu, kde v celé zemi existuje méně než 5 vysokoškolských institucí, nebo v případech, kdy jediná instituce představuje více než 50 % celkové populace studentů dané země, budou přijímány i žádosti, které zahrnují pouze jednu vysokoškolskou instituci z uvedené země.

Další specifická kritéria:

  • Projektů, kterých se účastní partneři z regionu 1 (v rámci složek 1 a 2), se musí účastnit alespoň dvě třetí země nepřidružené k programu Erasmus+ z tohoto regionu.
  • Projektů, kterých se účastní partneři z regionu 4, se musí účastnit alespoň jedna třetí země nepřidružená k programu Erasmus+.
  • Projektů, kterých se účastní partneři z regionů 10 a 11 (v rámci složek 1 a 2), se musí účastnit alespoň dvě třetí země nepřidružené k programu z těchto regionů.
  • Z projektů v rámci složky 3 je vyloučena Sýrie.

Délka projektu

Dobu trvání je třeba zvolit ve fázi podávání žádosti, a to podle cíle projektu a druhu činností, které jsou naplánovány. Pokud partnerství nemůže dokončit projekt ve stanovené lhůtě, může být za výjimečných okolností schváleno jedno prodloužení období způsobilosti o maximálně 12 měsíců.

Složka 1

Projekty mohou trvat 24 nebo 36 měsíců.

Složka 2

Projekty mohou trvat 24 nebo 36 měsíců.

Složka 3

Projekty mohou trvat 36 nebo 48 měsíců.

Kde podat žádost?

U Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA).

Složka 1

ID výzvy: ERASMUS -EDU-2022-CBHE

ID tématu: ERASMUS -EDU-2022-CBHE-STRAND-1

Složka 2

ID výzvy: ERASMUS -EDU-2022-CBHE

ID tématu: ERASMUS -EDU-2022-CBHE-STRAND-2

Složka 3

ID výzvy: ERASMUS -EDU-2022-CBHE

ID tématu: ERASMUS -EDU-2022-CBHE-STRAND-3

Kdy podat žádost?

Žadatelé musí podat žádost o grant nejpozději do 17. února 17:00:00 hod. (SEČ).

Kritéria pro udělení grantu

Projekty budou posuzovány ve dvou fázích podle následujících kritérií:

Fáze 1

Relevance projektu - (maximálně 30 bodů)

  • Účel: návrh je relevantní pro cíle a aktivity akce budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání a specifické prvky dané složky. Představuje odpovídající reakci na aktuální potřeby a omezení cílové země (zemí) nebo regionu (regionů) a cílových skupin a konečných příjemců grantu. Jsou zohledněny potřeby případných cílových účastníků s omezenými příležitostmi. Rozsah, v jakém se návrh zabývá zastřešujícími prioritami EU.
  • Cíle: cíle vycházejí z podrobné analýzy potřeb; jsou jasně definované, konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené. Řeší otázky relevantní pro zúčastněné organizace (v souladu se strategií modernizace, rozvoje a internacionalizace cílových vysokoškolských institucí) a rozvojové strategie pro vysokoškolské vzdělávání ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu.
  • Napojení na politiky a iniciativy EU: návrh dle potřeby zohledňuje a posiluje doplňkovost/synergie s ostatními intervencemi financovanými EU a dalšími subjekty (dárci, veřejnými a soukromými subjekty).
  • Přidaná hodnota EU: Návrh prokazuje, že obdobných výsledků by nebylo možné dosáhnout bez spolupráce vysokoškolských institucí z členských států nebo třetích zemí přidružených k programu a bez financování z EU.

Konkrétně pro složku 1

  • Návrh se jasně zaměřuje na předem definované regionální priority pro cílovou zemi (cílové země) nebo region(y).

Konkrétně pro složku 2

  • Návrh obsahuje inovativní prvky a nejmodernější metody a techniky v určené oblasti intervence.
  • Návrh se jasně zaměřuje na předem definované regionální priority pro cílovou zemi (cílové země) nebo region(y).

Konkrétně pro složku 3

  • Návrh se zabývá reformou a modernizací systémů vysokoškolského vzdělávání v souladu s rozvojovými strategiemi cílových třetích zemí nepřidružených k programu.
  • Návrh prokazuje silnou institucionální podporu příslušného orgánu v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

Kvalita koncepce a realizace projektu - (maximálně 30 bodů)

  • Soudržnost: celkový návrh projektu zajišťuje soulad mezi cíli projektu, metodikou, činnostmi a navrhovaným rozpočtem. Návrh představuje soudržný a komplexní soubor vhodných aktivit k naplnění identifikovaných potřeb a očekávaných výsledků.
  • Metodika: logika dané intervence je kvalitní, plánované výstupy a výsledky jsou soudržné a proveditelné a klíčové předpoklady a rizika jsou jasně identifikovány. Struktura a obsah logické rámcové matice (LFM) jsou přiměřené, tj. volba objektivně ověřitelných ukazatelů, dostupnost údajů, výchozí data, cílové hodnoty atd.
  • Pracovní plán: kvalita a účinnost pracovního plánu, včetně míry, do jaké jsou zdroje přidělené pracovním balíčkům v souladu s jejich cíli a výstupy, vztah mezi zdroji a očekávanými výsledky je odpovídající a pracovní plán je realistický, s jasně definovanými aktivitami, lhůtami, jasnými výstupy a milníky.
  • Rozpočet: návrh je nákladově efektivní a přiděluje příslušné finanční zdroje nezbytné pro úspěšnou realizaci projektu. Odhadovaný rozpočet není ani nadhodnocen, ani podhodnocen.
  • Kontrola kvality: kontrolní opatření (průběžné hodnocení kvality, vzájemná hodnocení, srovnávací akce, opatření ke zmírnění rizik atd.) a ukazatele kvality zajišťují kvalitní realizaci projektu.
  • Environmentální udržitelnost: projekt je navržen tak, aby byly šetrný k životnímu prostředí a v jednotlivých fázích zahrnoval ekologické postupy (např. ekologicky šetrné cestování).

Kvalita partnerství a nastavení spolupráce - (maximálně 20 bodů)

  • Řízení: jsou naplánována důkladná ujednání o řízení. Načasování, struktury řízení, mechanismy spolupráce a povinnosti jsou náležitě vymezeny a jsou reálné.
  • Složení: partnerství spojuje vhodnou kombinaci organizací s potřebnými kompetencemi relevantními z hlediska cílů návrhu a specifických prvků dané složky; návrh obsahuje nejvhodnější a různorodou škálu neakademických partnerů.
  • Úkoly: jednotlivé úkoly jsou přidělovány na základě specifického know-how, profilů a zkušeností každého partnera a jsou přiměřené.
  • Spolupráce: jsou navrženy účinné mechanismy k zajištění efektivní koordinace, komunikace a řešení konfliktů mezi partnerskými organizacemi a všemi ostatními relevantními zúčastněnými stranami.
  • Závazek: příspěvky partnerů jsou významné, relevantní a vzájemně se doplňují,  návrh prokazuje zapojení, závazek a odpovědnost jednotlivých partnerů za specifické cíle a výsledky projektu, zejména partnerů z třetích zemí nepřidružených k programu.

Konkrétně pro složku 2

  • Návrh zahrnuje neakademické organizace a zúčastněné strany, které přinesou inovační přidanou hodnotu pro cíle návrhu.

Konkrétně pro složku 3

Návrh prokazuje, že příslušné vnitrostátní orgány jsou úspěšně zapojeny do řízení a realizace akce.

Udržitelnost, dopad a šíření očekávaných výsledků - (maximálně 20 bodů)

  • Využití: návrh prokazuje, jak partneři a jiné zúčastněné subjekty využijí výsledky projektu, jak budou zajištěny multiplikační efekty (včetně prostoru pro replikaci a rozšíření výstupů akce na odvětvové, jakož i místní/regionální/celostátní nebo mezinárodní úrovni) a poskytuje prostředky pro měření využití výsledků během doby financování projektu a po jeho ukončení.
  • Šíření: návrh obsahuje jasný a efektivní plán šíření výsledků a zahrnuje příslušné aktivity a jejich načasování, nástroje a kanály, které zajistí, že výsledky a výhody se během doby financování projektu i po jeho ukončení účinně rozšíří mezi všechny relevantní zúčastněné strany i nezúčastněné publikum a výstupy projektu osloví a přilákají příslušné zúčastněné strany.
  • Dopad: návrh zajišťuje hmatatelný dopad na cílové skupiny a příslušné zúčastněné strany na místní, celostátní nebo regionální úrovni. Zahrnuje opatření, jakož i cíle a ukazatele ke sledování pokroku a vyhodnocení očekávaného dopadu (krátkodobého i dlouhodobého) na individuální, institucionální a systémové úrovni.
  • Otevřený přístup: návrh případně popisuje, jak budou vyprodukované materiály, dokumenty a média volně dostupné a propagované prostřednictvím otevřených licencí a bez nepřiměřených omezení.
  • Udržitelnost: návrh vysvětluje, jak budou výsledky projektu zachovány z hlediska finančního (po skončení financování projektu) a institucionálního (pokračování činností a služeb) a jak bude zajištěna odpovědnost místních subjektů.

Konkrétně pro složku 1

  • Návrh zajišťuje kontinuální a udržitelnou reakci na stávající překážky a zvýšení dostupnosti příležitostí ke vzdělávání a zdrojů, které nabízejí vysoké školy, pro studenty/zaměstnance s omezenými příležitostmi.
  • Návrh pravděpodobně zvýší kapacity mezinárodní spolupráce institucí v třetích zemích nepřidružených k programu.

Konkrétně pro složku 2

  • Návrh zajišťuje významný dopad na instituce třetích zemí nepřidružených k programu, zejména na rozvoj jejich inovačních kapacit a modernizaci jejich správy, neboť tyto instituce se otevírají společnosti jako celku, trhu práce a širšímu světu.
  • Návrh prokazuje potenciál dopadu na společnost a/nebo hospodářské odvětví.

Konkrétně pro složku 3

  • Návrh prokazuje, jak výsledky projektu povedou k politickým reformám nebo modernizaci vysokoškolského vzdělávání na systémové úrovni.

Žádosti mohou získat až 100 bodů. Aby byly návrhy zařazeny do užšího výběru pro financování, musí dosáhnout celkového hodnocení nejméně 60 bodů a nejméně poloviny maximálního počtu bodů v každém kritériu pro udělení grantu.

V případě, že návrhy dosáhnou stejného počtu bodů, dostanou přednost projekty s nejvyšším počtem bodů v kritériu „relevance projektu“ a poté „udržitelnost, dopad a šíření očekávaných výsledků“.

Návrhy splňující výše uvedené požadavky na kvalitu budou poté seřazeny sestupně podle celkového počtu dosažených bodů. Aby bylo možné přistoupit k fázi 2, bude sestaven seznam žádostí podle regionů obsahující dvojnásobek odhadovaného počtu financovaných projektů pro každou složku (na základě dostupného rozpočtu pro jednotlivé regiony7 ).

Fáze 2

Delegace EU v příslušných způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu Erasmus+ budou konzultovány, pokud jde o tyto aspekty:

  • uznání vysokoškolských institucí příslušnými vnitrostátními orgány,
  • proveditelnost projektu v místním kontextu třetí země (zemí),
  • přispění projektu k místním potřebám v dané prioritní oblasti,
  • překrývání se stávajícími iniciativami ve zvolené tematické oblasti financovanými delegací EU, národními nebo mezinárodními dárci.

K financování z EU budou navrženy pouze projekty, které úspěšně prošly konzultací s delegací (delegacemi) EU.

V důsledku toho bude pro grant EU předloženo více návrhů, a to podle sestupného pořadí návrhů na základě kritérií pro udělení grantu a výsledků konzultací s delegací EU, v mezích dostupného rozpočtu na region, s maximálně dvěma financovanými návrhy na žadatelskou organizaci. Pro každou ze tří složek je stanoven orientační rozpočet, je však možný rozpočtový převod z jedné složky do druhé.

Kromě toho hodnotící komise zohlední:

  • tematickou různorodost projektů a dostatečné geografické zastoupení v rámci regionu, pokud jde o počet projektů v jednotlivých zemích, 
  • splnění požadavků použitelných pro níže uvedené regiony:
    • pro země Východního partnerství: u složek 1 a 2 budou mít přednost vysokoškolské instituce z regionů mimo hlavní města a/nebo venkovských a/nebo vzdálenějších regionů,  
    • pro Asii, Střední Asii, Střední východ a Tichomoří: u složek 1 a 2 budou mít přednost nejméně rozvinuté země,
    • pro subsaharskou Afriku: u všech složek budou mít přednost nejméně rozvinuté země, zvláštní důraz bude také kladen na země prioritní z hlediska migrace a na regionální projekty zahrnující vysokoškolské instituce z více zemí. Žádná země nemůže získat více než 8 % finančních prostředků předpokládaných pro daný region.

Doplňující informace

Ze schválení žádosti nevyplývá automaticky závazek přidělení grantu ve výši požadované žadatelem. Na základě finančních pravidel stanovených pro tuto akci a složky a podle výsledků hodnocení může být požadovaný grant snížen.

Výsledky by měly být zpravidla zpřístupněny jako otevřené vzdělávací zdroje a rovněž na příslušných odborných a odvětvových platformách nebo platformách příslušných orgánů, a to v mezích stávajících vnitrostátních a evropských právních rámců. Návrh bude popisovat, jak budou výsledná data, materiály, dokumenty, audiovizuální činnosti a aktivity v sociálních médiích volně zpřístupněny a propagovány prostřednictvím otevřených licencí, a neobsahuje žádná nepřiměřená omezení.

Vypracování projektu

Horizontální aspekty, které je třeba zvážit při koncipování projektu

Žadatelé se vyzývají, aby při navrhování svých projektů zohlednili tyto horizontální priority:

Environmentální udržitelnost:

Systémy vysokoškolského vzdělávání jsou zásadní pro podporu Zelené dohody, neboť potenciálně umožňují zásadní změnu v chování a dovednostech lidí. Projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání by měly rozvíjet kompetence v různých odvětvích souvisejících s udržitelností, strategie a metodiky v oblasti zelených dovedností v jednotlivých odvětvích i kurikula zaměřená na budoucnost, která lépe odpovídají potřebám jednotlivců. Program Erasmus+ také podporuje testování inovativních postupů s cílem připravit účastníky vzdělávání a poskytovatele vysokoškolského vzdělávání na to, aby se z nich stali skuteční aktéři změny.

Začleňování a rozmanitost:

Úloha vysokoškolských institucí je důležitá pro budování kapacit budoucích občanů, tvůrců politik a odborníků pro zajištění inkluzivního růstu a účasti ve společnosti i pro zajištění spravedlivějších vzdělávacích systémů. Rovněž by měly být zavedeny mechanismy, které zajistí lepší účast osob s omezenými příležitostmi z řad studentů, učitelů, výzkumných pracovníků a dalších osob a lépe zohlední sociální a ekonomické znevýhodnění a genderové hledisko.

 Digitální transformace:

Vzdělávání by mělo uvolnit potenciál digitálních technologií v nejchudších zemích budováním základů pro digitální dovednosti a zlepšováním mediální gramotnosti, a přispět tak k větší odolnosti vzdělávacích systémů vůči otřesům, jako je pandemie COVID-19, a překlenout digitální propast. Program Erasmus+ podporuje plány digitální transformace a napomáhá účelnému využívání digitálních technologií. To zahrnuje rozvoj digitální pedagogiky a odborných znalostí v oblasti využívání digitálních nástrojů, včetně přístupných a podpůrných technologií a vytváření a inovativního využívání obsahu digitálního vzdělávání.

Občanská angažovanost a účast: Budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání může pomoci položit základy pro posílení aktivního občanství a budování specifických odborných znalostí v oblastech, jako je demokracie, lidská práva a multilateralismus. Projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání mohou pomoci nalézt dlouhodobá řešení problémů slabé správy ve vysokoškolském vzdělávání.

Růst a zaměstnanost: Vzdělání je nezbytné k vybudování dovedností pro život a práci, jako jsou základní dovednosti umožňující další učení, „měkké“ dovednosti (např. řešení problémů, komunikace) a dovednosti v přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých a matematických oborech (STEAM). Vzdělávání také napomáhá zaměstnatelnosti a je předpokladem udržitelného růstu.

Kromě toho je třeba zohlednit tyto aspekty:

Závazek partnerských institucí v projektu

Účinný projekt budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání musí zajistit významnou účast všech partnerských institucí, zejména institucí v třetích zemích nepřidružených k programu. Sdílená odpovědnost při sestavování návrhu povede k odpovědnosti institucí za výsledky a udržitelnost projektu. Do projektů budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání se mohou zapojit přidružení partneři, kteří přispívají k realizaci konkrétních úkolů/aktivit nebo podporují šíření informací o projektu a jeho udržitelnost. Z hlediska smluvního řízení nejsou „přidružení partneři“ považováni za součást partnerství a nejsou příjemci financování.

 Analýzy potřeb

Posouzení potřeb je prvním důležitým krokem ve vývoji návrhu týkajícího se budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání. Účelem posouzení potřeb je určit ty oblasti/obory, které je třeba posílit, a důvody nedostatků v těchto oblastech.  To pak poskytuje základ pro návrh vhodných intervencí k řešení nedostatků, a tím k budování kapacit vysokoškolských institucí.

Provádění a sledování

Jakmile jsou dokončeny analýzy potřeb, lze sestavit prováděcí plán, který bude řešit zjištěné nedostatky.

Je třeba zohlednit tyto ústřední prvky:

  • Modernizace / nová kurikula: U projektů zahrnujících „rozvoj kurikula“ se očekává, že budou zahrnovat odborné vzdělávání pro pedagogické pracovníky a zabývat se otázkami, jako je zajištění kvality a zaměstnatelnosti absolventů napojením na trh práce. Před koncem doby financování projektu by měly být studijní programy řádně akreditovány a/nebo by jim měla být udělena licence. Výuka nových nebo aktualizovaných kurzů musí začít během trvání projektu, musí se jí účastnit odpovídající počet studentů a rekvalifikovaných učitelů a musí mít rozsah nejméně jedné třetiny doby trvání projektu. Odborné vzdělávání během projektů souvisejících s reformami kurikula může být určeno rovněž administrativním pracovníkům, např. knihovníkům, laborantům a pracovníkům z oblasti IT. Důrazně se doporučuje, aby projekty do modernizovaných kurikul začleňovaly stáže pro studenty v podnicích. Stáže musí mít přiměřenou délku, aby bylo možné osvojit si potřebné dovednosti.
  • Zapojení studentů: Projekty by měly předpokládat zapojení studentů (např. do vypracování nových studijních programů), a to nejen během testovací/pilotní fáze projektu.
  • Mobilita zaměstnanců a studentů: Mobilita musí být zaměřena zejména na studenty a zaměstnance z třetích zemí nepřidružených k programu, a je určena pro: zaměstnance (např. manažery, pracovníky v oblasti výzkumu a přenosu technologií, technický a administrativní personál) na základě oficiální smlouvy v institucích, které jsou příjemci grantu a jsou zapojeny do projektu, studenty [v krátkém cyklu, prvním cyklu (bakalářském nebo ekvivalentním), druhém cyklu (magisterském nebo ekvivalentním) a třetím nebo doktorském cyklu] zapsané v jedné z institucí, která je příjemcem grantu. Mobilita studentů v rámci členských států a třetích zemí přidružených k programu a mezi nimi není uznatelná. Mobilita musí mít přiměřenou délku, aby bylo zajištěno učení a získávání potřebných dovedností v souladu s cíli projektu. Je vhodné kombinovat fyzickou mobilitu s virtuální mobilitou. Tu lze využívat k přípravě, podpoře a následné kontrole fyzické mobility. Virtuální mobility lze také organizovat pro osoby se zvláštními potřebami nebo s omezenými příležitostmi s cílem pomoci jim překonat překážky dlouhodobé fyzické mobility.
  • Zajištění kvality musí být nedílnou součástí projektu, aby projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání dokázaly úspěšně zajistit očekávané výsledky a docílily dopadu daleko přesahujícího samotné partnerství. Musí být zavedena opatření ke kontrole kvality, včetně ukazatelů a referenčních hodnot, aby bylo zajištěno, že realizace projektu bude kvalitní, včasná a nákladově efektivní.
  • Dohoda o partnerství: Podrobnosti ohledně provádění projektu musí být dohodnuty mezi partnery projektu a formálně uvedeny v „dohodě o partnerství“, kterou musí partneři podepsat na začátku projektu. Kopie dohody o partnerství musí být předložena výkonné agentuře do šesti měsíců od podpisu grantové dohody.
  • Vybavení: Za způsobilý výdaj lze považovat pouze nákup vybavení, které je přímo významné pro cíle dané složky, k němuž dojde nejpozději 12 měsíců před koncem projektu. Vybavení je určeno výhradně pro vysokoškolské instituce třetích zemí nepřidružených k programu zahrnuté do partnerství, přičemž musí být zaevidováno v oficiálním inventáři vysokoškolské instituce, pro kterou je zakoupeno.
  • Dopad a udržitelnost: Očekává se, že projekty budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání budou mít ve způsobilých třetích zemích nepřidružených k programu dlouhodobý strukturální dopad. Návrhy budou muset případně prokázat očekávaný dopad na třech úrovních (individuální, institucionální a systémové) a měly by stanovit metodiku a určit nástroje pro měření dopadu.
  • Ekologické provádění: Projekty by měly při provádění svých aktivit včetně projektového řízení zohledňovat postupy šetrné k životnímu prostředí. Očekává se, že projekty budou zaznamenávat a systematicky vypočítávat individuální uhlíkovou stopu účastníků související s dopravou.

Jaká jsou pravidla financování?

Tato akce se řídí modelem financování prostřednictvím jednorázové částky. Výše jednorázového příspěvku bude stanovena pro každý grant na základě odhadovaného rozpočtu akce navrženého žadatelem. Poskytovatel grantu stanoví jednorázovou částku každého grantu na základě návrhu, výsledku hodnocení, míry financování a maximální výše grantu stanovené ve výzvě.

Výše grantu EU na jeden projekt činí:

  • pro složku 1 – Podpora přístupu ke spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání: 200 000 až 400 000 EUR na jeden projekt,
  • pro složku 2 – Partnerství pro transformaci ve vysokoškolském vzdělávání: 400 000 až 800 000 EUR na jeden projekt,
  • pro složku 3 – Projekty strukturálních reforem: 800 000 až 1 000 000 EUR na jeden projekt.

Jak se stanoví jednorázová částka projektu?

Žadatelé musí v souladu s formulářem žádosti vyplnit podrobnou tabulku rozpočtu s přihlédnutím k těmto bodům:

  1. Příjemci grantu by měli podle potřeby rozpočet podrobně popsat a uspořádat ho do soudržných pracovních balíčků (například rozdělených na položky „řízení projektu“, „školení“, „organizace akcí“, „příprava a realizace mobility“, „komunikace a šíření informací“, „zajištění kvality“, „vybavení“ atd.).  
  2. Návrh musí popisovat aktivity/výstupy obsažené v každém pracovním balíčku.
  3. Žadatelé musí ve svém návrhu uvést rozpis odhadovaných nákladů, z kterého bude patrný podíl na jeden pracovní balíček (a v rámci každého pracovního balíčku podíl přiřazený každému příjemci grantu a přidruženému subjektu).
  4. Popsané náklady mohou zahrnovat mzdové náklady, cestovní a pobytové náklady, náklady na vybavení, na subdodávky i další náklady (například šíření informací, publikace nebo překlady).

Návrhy budou hodnoceny podle standardních hodnotících postupů za pomoci interních a/nebo externích odborníků. Odborníci posoudí kvalitu návrhů s ohledem na požadavky uvedené ve výzvě a očekávaný dopad, kvalitu a účinnost akce. Hodnota jednorázové částky bude omezena na maximálně 90 % odhadovaného rozpočtu stanoveného po vyhodnocení a parametry grantu (maximální výše, míra financování, celkové způsobilé náklady atp.) budou stanoveny v grantové dohodě.

Úspěchy projektu budou hodnoceny na základě dokončených výsledků. Režim financování by umožnil se spíše než na vstupy zaměřit na výstupy, a kladl by tak důraz na kvalitu a míru dosažení měřitelných cílů.

Další podrobnosti jsou popsány ve vzorové grantové dohodě dostupné na portálu pro financování a nabídková řízení: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home.

  • 1 Meziregionální projekty musí být v prioritních oblastech všech zapojených regionů, musí prokazovat svůj význam pro každý region a odůvodňovat jej podrobnou analýzou společných potřeb a cílů.
  • 2 Viz definice nově zapojené organizace v části D – Glosář.
  • 3 Zúčastněné organizace budou muset podepsat mandát žadatelské organizace. Mandáty by měly být vydány ve fázi podávání žádosti a budou ověřeny v době podpisu grantové dohody. Další podrobnosti jsou uvedeny v části C této příručky.
  • 4 Návrhy musí být v souladu se závěry Rady o Sýrii ze dne 16. dubna 2018. Financování se dále neposkytuje třetím stranám (subjektům, jednotlivcům či skupinám jednotlivců), na něž se v době vyhlášení výzvy vztahují omezující opatření EU. Příjemci grantu a smluvní partneři musí rovněž zajistit, že subdodavatelé, fyzické osoby, včetně účastníků workshopů a/nebo školení, a příjemci finanční podpory určené třetím stranám nejsou uvedeni na seznamech omezujících opatření EU.
  • 5 S výjimkou zemí s vysokými příjmy v regionech 5, 7 a 8 (viz oddíl „Způsobilé země“ v části A této příručky).
  • 6 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED 2013), terciární vzdělávání, nejméně úroveň 5. Postsekundární vzdělávání nezahrnované do terciárního vzdělávání úrovně 4 podle ISCED 2011 není akceptováno.
  • 7 Orientační částky, které jsou pro každý region k dispozici, jsou zveřejněny na portálu pro financování a nabídková řízení Komise (FTOP): https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home.
Tagged in:  Higher education