Projekty virtuálních výměn se skládají z on-line aktivit založených na vzájemném kontaktu, které prosazují mezikulturní dialog a rozvoj měkkých dovedností. Umožňují každému mladému člověku přístup ke kvalitnímu mezinárodnímu a mezikulturnímu vzdělávání (formálnímu i neformálnímu) bez fyzické mobility. Přestože virtuální diskuse nebo školení plně nenahradí výhody fyzické mobility, účastníci virtuálních výměn by měli využít některé z výhod mezinárodního vzdělávání. Digitální platformy představují cenný nástroj při částečném řešení globálních omezení mobility vyvolaných pandemií COVID-19. Virtuální výměny také pomáhají šířit evropské hodnoty. Kromě toho mohou v některých případech připravit, prohloubit a rozšířit fyzické výměny, jakož i podpořit novou poptávku po takových výměnách.

Virtuální výměny probíhají v malých skupinách a jsou vždy moderovány školeným facilitátorem. Měly by být snadno integrovány do projektů zaměřených na mládež (neformální vzdělávání) nebo do kurzů vysokoškolského vzdělávání. Virtuální výměny mohou získávat účastníky z obou sektorů, ačkoli by v závislosti na konkrétních projektech mohly zapojovat účastníky buď z jednoho z nich, nebo z obou. Všechny projekty v rámci této výzvy budou zahrnovat organizace a účastníky z členských států a třetích zemí přidružených k programu i ze třetích zemí nepřidružených k programu ve způsobilých regionech. 

Cíle akce

Akce bude zaměřena na:

• podporu mezikulturního dialogu se třetími zeměmi nepřidruženými k programu a zvyšování tolerance prostřednictvím on-line interakcí založených na vzájemném kontaktu, a to na základě digitálních technologií vstřícných vůči mládeži,
• prosazování různých druhů virtuálních výměn jako doplňku fyzické mobility Erasmus+, které umožní více mladým lidem využít mezikulturních a mezinárodních zkušeností,
• posílení kritického myšlení a mediální gramotnosti, zejména při používání internetu a sociálních médií, například pokud jde o boj proti diskriminaci, indoktrinaci, polarizaci a násilné radikalizaci,
• podporu rozvoje digitálních a měkkých dovedností 1 studentů, mladých lidí a pracovníků s mládeží 2 , včetně procvičování cizích jazyků a týmové práce, zejména za účelem zvýšení zaměstnatelnosti,
• prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání,
• posilování rozměru týkajícího se mládeže ve vztazích EU se třetími zeměmi.

Tematické oblasti / specifické cíle

Virtuální výměny v rámci programu Erasmus+ jsou iniciativou vedenou zdola nahoru. V této výzvě si zúčastněné organizace mohou dle svého uvážení vybrat témata, na která se zaměří, návrhy však musí prokázat jejich očekávaný dopad ve vztahu k jednomu nebo více z výše uvedených cílů (viz také oddíl „Očekávaný dopad“ níže). Dle potřeby by měly být zohledňovány genderové aspekty, a to v závislosti na oblasti působnosti a tématech projektů (např. zavedením aspektů genderové citlivosti do školení). Zvláštní pozornost je třeba věnovat začlenění sociálně a ekonomicky zranitelných osob a osob, které nejsou schopny žádat o fyzickou mobilitu. Jelikož se virtuální výměny se studenty a vysokými školami organizují snadněji, žadatelé se vyzývají, aby zapojili mladé lidi a organizace mimo rámec vysokoškolského vzdělávání.

Aktivity

Projekty budou financovány na základě pracovních plánů, které mohou začleňovat celou řadu aktivit on-line spolupráce, jako jsou například:

• on-line diskuse mezi mladými lidmi z mládežnických organizací se sídlem v různých zemích v rámci mládežnických projektů. Mohly by zahrnovat simulace spočívající v hraní rolí,
• odborná příprava pro pracovníky s mládeží, kteří chtějí vytvořit projekt virtuální výměny s kolegy z jiných zemí,
• on-line diskuse mezi studenty vysokoškolských institucí se sídlem v různých zemích jako součást dosahování vysokoškolských diplomů,
• odborná příprava pro vysokoškolské pedagogy/zaměstnance, kteří chtějí vytvořit projekt virtuální výměny s kolegy z jiných zemí, interaktivní otevřené on-line kurzy včetně tradičních kurzových materiálů, jako jsou natočené přednášky, četba a soubory problémů (například dobře známé hromadné otevřené on-line kurzy (Massive Open Online Course, MOOC)), avšak s důrazem na interaktivní uživatelská fóra v malých skupinách na podporu komunitních interakcí mezi studenty, profesory, pedagogickými asistenty, mladými lidmi a pracovníky s mládeží).

Vypracování projektu

Všechny projekty virtuálních výměn musí být:

• moderovány vyškolenými facilitátory,
• zabezpečeny a z hlediska účastníků a hostitelů musí zajišťovat ochranu plně v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů 3 ,
• politicky podložené a kulturně relevantní: aktivity v rámci virtuální výměny musí být pevně zakotveny v sektorech mládeže a vysokoškolského vzdělávání a musí být aktuální s ohledem na on-line a off-line kultury mladých lidí v zúčastněných zemích,
• otevřené a přístupné na úrovni uživatelské zkušenosti a interakce. Registrace a interakce s kolegy, facilitátory, administrátory a dalšími zúčastněnými stranami by měly být jednoduché a snadné,
• měly by probíhat zejména synchronně, s možnými asynchronními prvky (např. čtení, videa) a
• konečně musí předvídat metodu uznání účasti a učení pro mladé lidi na konci výměny.

Zúčastněné organizace musí zajistit virtuální výměny pro osoby ve věkovém rozmezí 13–30 let. Pokud se projektů účastní osoby mladší 18 let, musí si zúčastněné organizace vyžádat od jejich rodičů nebo zákonných zástupců předchozí souhlas s účastí. Jednotliví účastníci musí mít bydliště v zemích organizací účastnících se projektu.

K realizaci svých aktivit by měly projekty pokud možno využívat stávající nástroje a platformy.

Jaká kritéria musí být splněna pro žádost o projekty virtuálních výměn v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže?

Kritéria způsobilosti

Aby byly návrhy projektů týkající se virtuálních výměn v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže způsobilé pro udělení grantu Erasmus+, musí splňovat tato kritéria:

Kdo může podat žádost?

V roli koordinátora mohou být zapojeny následující organizace:

• veřejné nebo soukromé organizace působící v oblasti vysokoškolského vzdělávání nebo mládeže (neformální vzdělávání),
• vysokoškolské instituce, sdružení nebo organizace vysokoškolských institucí, jakož i právně uznané vnitrostátní nebo mezinárodní organizace rektorů, pedagogů nebo studentů.

Organizace žádá jménem všech zúčastněných organizací zapojených do projektu a musí být v souladu s právními předpisy zřízena a usídlena v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu.

Které typy organizací jsou způsobilé k účasti na projektu?

Zúčastněné organizace mohou mít sídlo v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu nebo ve způsobilé třetí zemi nepřidružené k programu. Každý návrh projektu může zahrnovat pouze organizace a účastníky z jednoho ze způsobilých regionů třetích zemí nepřidružených k programu. Způsobilými regiony zahrnutými do této akce jsou regiony 1, 2, 3 a 9 (viz oddíl „Způsobilé země“ v části A této příručky).

Zúčastněné organizace mohou spadat do těchto kategorií:

• mládežnické organizace 4 ,
• vysokoškolské instituce, sdružení nebo organizace vysokoškolských institucí, jakož i právně uznané vnitrostátní nebo mezinárodní organizace rektorů, pedagogů nebo studentů,
• nositelé změn ve vzdělávacím systému (vedoucí pracovníci vysokých škol, mezinárodní katedry, děkani, agentury kvality atd.), veřejné nebo soukromé organizace působící v oblasti vysokoškolského vzdělávání nebo mládeže, se sídlem v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu nebo v jedné ze způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu.

Jiné subjekty se mohou účastnit v dalších rolích v rámci konsorcia, jako jsou přidružení partneři, subdodavatelé, třetí strany poskytující nepeněžní příspěvky atd. Přidružené subjekty nejsou způsobilé pro financování.

Počet a profil zúčastněných organizací

Návrhy musí předložit konsorcium nejméně čtyř organizací. Konsorcia musí splňovat tyto podmínky:

• nejméně dvě vysokoškolské instituce nebo mládežnické organizace ze dvou členských států a třetích zemí přidružených k programu a dvě vysokoškolské instituce nebo mládežnické organizace ze dvou způsobilých třetích zemí nepřidružených k programu, které patří do téhož způsobilého regionu, a
• počet organizací z členských států a třetích zemí přidružených k programu nesmí být vyšší než počet organizací z třetích zemí nepřidružených k programu.
• V případě subsaharské Afriky jsou žadatelé vyzýváni, aby do svého návrhu zapojili účastníky z široké škály zemí, včetně nejméně rozvinutých zemí 5 a/nebo partnerů, kteří mají s programem Erasmus+ méně zkušeností.

Přidružené subjekty se nezapočítávají do minimálních kritérií způsobilosti z hlediska skladby konsorcia.

Místo konání aktivit

Aktivity musí probíhat v zemích zúčastněných organizací.

Doba trvání projektu

Projekty by měly trvat obvykle 36 měsíců (prodloužení je možné, je-li řádně odůvodněno, a to prostřednictvím dodatku).

Kde podat žádost?

U Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA).

ID výzvy: ERASMUS-EDU-2023-VIRT-EXCH

Kdy podat žádost?

Žadatelé musí podat žádost o grant nejpozději do 26. dubna 17:00:00 hod. (SEČ).

Žadatelské organizace budou posuzovány podle příslušných kritérií pro vyloučení a výběr. Další podrobnosti jsou uvedeny v části C této příručky.

Očekávaný dopad

Činnosti a výstupy jednotlivých projektů se zaměří na dosažení pozitivního dopadu ve vztahu k cílům výzvy, které se budou lišit v závislosti na specifických rysech projektů, měly by však být úzce propojeny se vzdělávacím rozměrem virtuálních výměn. Každý návrh projektu by měl uvádět informace o tomto očekávaném dopadu. Žadatelé se vyzývají, aby při podávání informací o dopadu projektů předvídali zpětnou vazbu ze strany zúčastněných jednotlivců a organizací, zejména pokud jde o vzdělávací hodnotu.

Kritéria pro udělení grantu

Relevance projektu (maximálně 30 bodů)

• Žádost je relevantní z hlediska zvolených obecných a specifických cílů výzvy. Návrh projektu je v souladu s požadavky výzvy. Návrh je jasně vysvětlen. 
• Soulad: Jednotlivé složky žádosti jsou soudržné a konzistentní. Žádost se opírá o přiměřenou analýzu výzev a potřeb, cíle jsou realistické a řeší problémy relevantní pro zúčastněné organizace a přímé a nepřímé cílové skupiny. Je předložen důkaz o účinnosti navrhované metody virtuální výměny.
• Rozšiřování: Žádost prokazuje potenciál pro rozšíření svých postupů na různých úrovních (např. místní, regionální, národní, unijní) a přenositelnost do různých odvětví. Toto rozšíření bude mít pravděpodobně dopad nejen na úrovni jednotlivých partnerských organizací, ale i na úrovni systému a/nebo politiky. Návrh má potenciál rozvíjet vzájemnou důvěru a posilovat spolupráci mezi různými zeměmi.
• Evropská přidaná hodnota: Žádost přináší přidanou hodnotu na úrovni EU prostřednictvím výsledků, kterých by nebylo dosaženo na úrovni samotné země, a existuje potenciál pro přenos výsledků do zemí, které nejsou do projektu zapojeny. Výsledky projektu mají potenciál zajistit přínos pro příslušné programy politiky EU. 

Kvalita koncepce a realizace projektu (maximálně 20 bodů)

• Strategický plán: Žádost stanoví jasnou strategii vycházející z analýzy proveditelnosti a identifikuje nezbytné činnosti pro testování, přizpůsobování a/nebo rozšiřování postupů virtuální výměny v novém kontextu projektového partnerství. 
• Potřeby: Jsou identifikovány a řádně zohledněny různé potřeby jednotlivých partnerů. Je vyvinuta jasná koncepce toho, jak budou tyto různé potřeby řešeny. Těmto různým potřebám odpovídá i zvolený pedagogický přístup.
• Struktura: Pracovní program je jednoznačný a srozumitelný a zahrnuje všechny fáze projektu. Pro každý výsledek jsou jasně definovány ukazatele dosažení a metody ověření.
• Řízení: Plán řízení projektu je důkladný a na jednotlivé úkoly je přiděleno dostatečné množství zdrojů. Jsou zavedeny účinné postupy spolupráce a rozhodování, které jsou srozumitelné pro všechny zúčastněné strany. Rozpočet vykazuje nákladovou efektivnost a dobrý poměr kvality a ceny. Mezi úkoly, rolemi a finančními prostředky přidělenými partnerům existuje soudržnost. Ujednání o finančním řízení jsou jasná a přiměřená.
• Hodnocení: Zvláštní opatření k monitorování procesů a výstupů (tj. ukazatele dosažení výsledků a metody ověřování) zajišťují vysokou kvalitu realizace projektu. Výsledky učení jsou hodnoceny a uznávány. Existuje jasný plán zajištění kvality, který odpovídajícím způsobem zahrnuje i řízení projektu. Strategie monitorování zahrnuje určení rizik a akční plán zmírnění rizik. Tyto prvky jsou rovněž zahrnuty a podrobně popsány v logickém rámci (povinná šablona v rámci výzvy).

Kvalita partnerství a nastavení spolupráce (maximálně 20 bodů)

• Konfigurace: Partnerství je schopno zajistit úplné dosažení cílů projektu. Konsorcium má všechny potřebné dovednosti, odborné znalosti a zkušenosti v oblastech zahrnutých do projektu. Je zajištěno přiměřené rozdělení času a vstupů mezi partnery. Dovednosti a kompetence v rámci partnerství se navzájem doplňují.
• Závazek: Každá zúčastněná organizace prokáže plné zapojení odpovídající jejím kapacitám a konkrétní odborné specializaci.
• Spolupráce: Nastavení spolupráce je vyvážené. Jsou navrženy efektivní mechanismy k zajištění koordinace, rozhodování a komunikace mezi zúčastněnými organizacemi, zúčastněnými subjekty a všemi ostatními relevantními stranami.

Dopad (maximálně 30 bodů)

• Šíření: Jasná strategie zvyšování povědomí, šíření informací a komunikace zajišťuje oslovení příslušných cílových skupin i obecných zúčastněných stran a veřejnosti během doby životnosti projektu. Tato strategie obsahuje plány zpřístupnění jakýchkoli vyprodukovaných materiálů prostřednictvím otevřených licencí.
• Využití: Žádost prokazuje, že zvolené metody virtuální výměny lze úspěšně šířit a/nebo rozšiřovat jejich rozsah, že vytváří širší dopad a ovlivňuje systémovou změnu. Metoda využití je jasně popsána a navrhovaná opatření k využití výsledků projektu jsou potenciálně účinná.
• Dopad: Je jasně vymezen předvídatelný dopad, zejména pro určené cílové skupiny, a jsou zavedena opatření, která zajistí, aby bylo možné dopadu dosáhnout a vyhodnotit jej. Před každou aktivitou virtuální výměny jsou jasně definovány výsledky učení, které jsou po každé aktivitě měřeny, je zaznamenán pokrok a jsou uznány úspěchy. Výsledky činností budou pravděpodobně významné. Výstupy projektu mají potenciál podpořit dlouhodobé změny, zlepšení nebo vývoj ve prospěch dotčených cílových skupin a systémů. Žádost také vysvětluje, jak bude hodnocen dopad učení (výsledky učení) prostřednictvím virtuální výměny, aby bylo možné vydat informovaná (z dat vycházející) doporučení ke zlepšení výuky a učení v rámci virtuálních výměn nad rámec projektu. Tyto prvky jsou rovněž zahrnuty a podrobně popsány v logickém rámci (povinná šablona v rámci výzvy).
• Udržitelnost: Žádost zahrnuje vhodná opatření a zdroje, které zajistí, že výsledky a přínosy bude možné udržet i po ukončení projektu.

Aby byly návrhy zařazeny do užšího výběru pro financování, musí dosáhnout hodnocení alespoň 60 bodů. Kromě toho musí získat alespoň polovinu z maximálního počtu bodů v každé z výše uvedených kategorií kritérií pro udělení grantu (tj. alespoň po 15 bodech v kategoriích „relevance projektu“ a „dopad“; a po 10 bodech v kategoriích „kvalita partnerství a nastavení spolupráce“ a „kvalita koncepce a realizace projektu“).

V případě rovnosti bodů dostanou přednost projekty s nejvyšším počtem bodů v kritériu „relevance projektu“ a poté „dopad“.

Geografické cíle

K této akci přispívají nástroje EU pro vnější činnost. Dostupný rozpočet je rozdělen mezi různé regiony a velikost každé rozpočtové obálky je jiná. Další informace o částkách, které jsou k dispozici v rámci každé rozpočtové obálky, budou zveřejněny na portálu pro financování a nabídková řízení (FTOP).

Subsaharská Afrika: Přednost budou mít nejméně rozvinuté země tohoto regionu; zvláštní důraz bude také kladen na země prioritní z hlediska migrace 6 ; žádná země nebude mít přístup k více než 8 % finančních prostředků předpokládaných pro tento region.

Výsledky by měly být zpravidla zpřístupněny jako otevřené vzdělávací zdroje a rovněž na příslušných odborných a odvětvových platformách nebo platformách příslušných orgánů, a to v mezích stávajících vnitrostátních a evropských právních rámců. Návrh bude popisovat, jak budou výsledná data, materiály, dokumenty, audiovizuální činnosti a aktivity v sociálních médiích volně zpřístupněny a propagovány prostřednictvím otevřených licencí, a neobsahuje žádná nepřiměřená omezení.

Jaká jsou pravidla financování?

Tato akce se řídí modelem financování prostřednictvím jednorázové částky. Výše jednorázového příspěvku bude stanovena pro každý grant na základě odhadovaného rozpočtu akce navrženého žadatelem. Poskytovatel grantu stanoví jednorázovou částku každého grantu na základě návrhu, výsledku hodnocení, míry financování a maximální výše grantu stanovené ve výzvě.

Grant EU na jeden projekt bude činit maximálně 500 000 EUR, přičemž maximální investice do organizací bude činit 200 EUR na účastníka (tj. projekt v hodnotě 500 000 EUR by měl mít nejméně 2 500 účastníků). Přidělená výše grantu může být nižší než požadovaná částka

Jak se stanoví jednorázová částka projektu?

Žadatelé musí ve formuláři žádosti vyplnit podrobnou tabulku rozpočtu s přihlédnutím k těmto bodům: 

1. Příjemci grantu by měli podle potřeby rozpočet podrobně popsat a uspořádat ho do jednotlivých pracovních balíčků (například rozdělených na položky „řízení projektu“, „školení“, „organizace akcí“, „příprava a realizace mobility“, „komunikace a šíření informací“, „zajištění kvality“ atd.). 
2. Návrh musí popisovat aktivity obsažené v každém pracovním balíčku.
3. Žadatelé musí ve svém návrhu uvést rozpis odhadovaných nákladů, z kterého bude patrný podíl na jeden pracovní balíček (a v rámci každého pracovního balíčku podíl přiřazený každému příjemci a přidruženému subjektu).
4. Popsané náklady mohou zahrnovat mzdové náklady, cestovní a pobytové náklady, náklady na vybavení, na subdodávky i další náklady (například šíření informací, publikace nebo překlady).

Návrhy budou hodnoceny podle standardních hodnotících postupů za pomoci interních a/nebo externích odborníků. Odborníci posoudí kvalitu návrhů s ohledem na požadavky uvedené ve výzvě a očekávaný dopad, kvalitu a účinnost akce.

Po vyhodnocení návrhu stanoví schvalující osoba výši jednorázové částky s přihlédnutím ke zjištěním provedeného posouzení. Hodnota jednorázové částky bude omezena na maximálně 95 % odhadovaného rozpočtu stanoveného po vyhodnocení.

Parametry grantu (maximální výše, míra financování, celkové způsobilé náklady atp.) budou stanoveny v grantové dohodě. Finanční podporu nelze poskytovat třetím stranám. Náklady na dobrovolníky a malé a střední podniky jsou povoleny. Viz část C této příručky k programu, oddíl „Způsobilé přímé náklady“. Návrh musí zahrnovat náklady na dvě schůzky (nejvýše dvě osoby na jednu žádost) ročně uspořádané Evropskou komisí nebo z jejího podnětu.

Úspěchy projektu budou hodnoceny na základě dokončených výsledků. Režim financování by umožnil se spíše než na vstupy zaměřit na výstupy, a kladl by tak důraz na kvalitu a míru dosažení měřitelných cílů.

Další podrobnosti jsou popsány ve vzorové grantové dohodě dostupné na portálu pro financování a nabídková řízení.

• 1 Měkké dovednosti zahrnují schopnost kriticky myslet, být zvídavý a tvůrčí, přebírat iniciativu, řešit problémy a spolupracovat, schopnost efektivně komunikovat v multikulturním a interdisciplinárním prostředí, přizpůsobovat se kontextu a vypořádávat se se stresem a nejistotou. Tyto dovednosti jsou součástí klíčových kompetencí, které uvádí doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1).
• 2  Pracovníci s mládeží jsou odborníci nebo dobrovolníci, kteří se podílejí na neformálním učení a podporují mladé lidi v jejich osobním sociálně vzdělávacím a profesním rozvoji.
• 3 https://ec.europa.eu/info/law/law-topic/data-protection/eu-data-protection-rules_cs
• 4 Tj. jakákoli veřejná nebo soukromá organizace, která pracuje s mladými lidmi nebo pro ně mimo formální prostředí. Takovými organizacemi mohou například být: nezisková organizace, sdružení, nevládní organizace (včetně evropských nevládních organizací mládeže), národní rada mládeže, veřejný orgán na místní, regionální nebo národní úrovni, vzdělávací nebo výzkumná instituce, nebo nadace.
• 5 Podle Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: DAC-List-of-ODA-Recipients-for-reporting-2022-23-flows.pdf (oecd.org).
• 6 Tyto třetí země nepřidružené k programu jsou klíčovými zeměmi v oblasti migrace: Burkina Faso, Burundi, Etiopie, Gambie, Guinea, Jihoafrická republika, Jižní Súdán, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal a Súdán