Skip to main content

Erasmus+

EU programme for education, training, youth and sport
Search the guide

Priority Programu Erasmus+

Inkluze a rozmanitost

V rámci všech svých akcí program usiluje o prosazování rovných příležitostí a přístupu, inkluze, rozmanitosti a spravedlnosti. Organizace a účastníci s omezenými příležitostmi jsou ústředním prvkem těchto cílů a s vědomím této skutečnosti jim program dává k dispozici mechanismy a zdroje. Při navrhování svých projektů a aktivit by organizace měly uplatňovat přístup podporující inkluzi a měly by zajistit zpřístupnění těchto projektů a aktivit rozmanité škále účastníků.

Pro splnění tohoto úkolu mají zásadní význam také národní agentury, které podporují projekty usilující o co největší možnou inkluzivnost a rozmanitost. Národní agentury vypracují na základě obecných principů a mechanismů na evropské úrovni plány inkluze a rozmanitosti s cílem co nejlépe řešit potřeby účastníků s omezenými příležitostmi a podpořit organizace, které v jejich vnitrostátním kontextu s těmito cílovými skupinami pracují. Současně jsou klíčovými aktéry při prosazování a provádění opatření týkajících se inkluze a rozmanitosti také informační centra SALTO, která podporují provádění programu, a to zejména pokud jde o shromažďování znalostí a koncipování a provozování aktivit v oblasti budování kapacit pro zaměstnance národních agentur a příjemců grantů z programu. Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA) plní stejně významnou úlohu centrálně řízené složky programu. V třetích zemích nepřidružených k programu mají zásadní význam pro přiblížení programu cílovým skupinám, na které je tato strategie zaměřena, i delegace EU a (pokud existují) národní kanceláře programu Erasmus+ a kontaktní místa programu Erasmus+.

K provádění těchto zásad je vypracována strategie pro inkluzi a rozmanitost1 , která zahrnuje všechny oblasti programu a má podpořit snadnější přístup k finančním prostředkům pro širší spektrum organizací a lépe oslovit více účastníků s omezenými příležitostmi. Strategie také prostřednictvím programu stanoví rámec pro projekty, které se mají věnovat otázkám inkluze a rozmanitosti. Cílem strategie je pomoci při řešení překážek, s nimiž se různé cílové skupiny mohou potýkat, pokud jde o přístup k takovým příležitostem v Evropě i mimo ni.

Níže uvedený výčet těchto případných překážek je pouze orientační a má být nápomocen jako zdroj při provádění opatření s cílem zvýšit dostupnost a dosah z hlediska osob s omezenými příležitostmi. Tyto překážky mohou bránit účasti uvedených skupin samostatně i ve vzájemné kombinaci:

  • Zdravotní postižení: Tento pojem zahrnuje fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v kombinaci s různými překážkami může dané osobě bránit, aby se plně a účinně zapojila do společnosti za stejných podmínek jako ostatní2 .
  • Zdravotní problémy: Překážky mohou vyplývat ze zdravotních problémů včetně závažných onemocnění, chronických onemocnění nebo jakéhokoli jiného stavu souvisejícího s fyzickým nebo duševním zdravím, který brání účasti v programu.
  • Překážky spojené se systémy vzdělávání a odborné přípravy: Osoby, pro které je v systémech vzdělávání a odborné přípravy z různých důvodů obtížné dosáhnout uspokojivých výsledků, osoby předčasně odcházející ze vzdělávání, osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a dospělé osoby s nízkou kvalifikací se mohou setkávat s překážkami. Ačkoli svou úlohu mohou hrát i jiné faktory, tyto obtíže při vzdělávání, byť mohou souviset i s osobní situací, většinou vyplývají ze systému vzdělávání, který vytváří strukturální omezení a/nebo plně nezohledňuje konkrétní potřeby jednotlivce. Jednotlivci mohou překážkám v účasti čelit i v případě, že jim struktura vzdělávacích programů v rámci jejich studia ztěžuje mobilitu ve vzdělávání nebo odborné přípravě v zahraničí.
  • Kulturní odlišnosti: Kulturní odlišnosti mohou jako překážky vnímat lidé z jakéhokoli prostředí, na osoby s omezenými příležitostmi však mohou mít tyto odlišnosti zvláštní dopad. Tyto odlišnosti mohou představovat významné překážky v učení obecně, zvláště pak pro osoby z rodin migrantů nebo uprchlíků (zejména nově příchozí migranty), příslušníky národnostních nebo etnických menšin, uživatele znakového jazyka, osoby s potížemi s jazykovým přizpůsobením nebo kulturním začleněním atd. Při účasti na jakémkoli druhu programových aktivit může konfrontace s cizími jazyky a kulturními rozdíly jednotlivce odrazovat a určitým způsobem omezovat výhody plynoucí z této účasti. Tyto kulturní odlišnosti mohou dokonce bránit potenciálním účastníkům v podání žádosti o podporu prostřednictvím programu, proto celkově představují obecnou překážku účasti.
  • Sociální překážky: Překážky v oblasti sociálního přizpůsobení, jako jsou omezené sociální kompetence, antisociální nebo vysoce rizikové chování, sociální marginalizace či status (bývalého) pachatele trestné činnosti nebo osoby, jež užívá (nebo užívala) návykové látky nebo alkohol, mohou představovat překážku. Další sociální překážky mohou pramenit z rodinných poměrů, například pokud se jedná o osobu, jež má jako první v rodině získat přístup k vysokoškolskému vzdělávání, nebo o rodiče (zejména rodiče samoživitele), pečovatele, živitele či sirotka nebo o osobu, která žila nebo v současné době žije v ústavní péči.
  • Ekonomické překážky: Ekonomické znevýhodnění, jako je nízká životní úroveň, nízký příjem, účastník vzdělávání, jenž musí pracovat pro vlastní obživu, závislost na systému sociálního zabezpečení, dlouhodobá nezaměstnanost, nejistá situace nebo chudoba, bezdomovectví, zadluženost nebo finanční problémy atd., mohou představovat překážku. Další obtíže mohou vyplývat z omezené převoditelnosti služeb (zejména podpory pro osoby s omezenými příležitostmi), které musí být „mobilní“ spolu s účastníky, kteří cestují do vzdáleného místa, či dokonce do zahraničí.
  • Překážky související s diskriminací: Překážky se mohou objevit z důvodů diskriminace spojené s pohlavím, věkem, etnickým původem, náboženským vyznáním, přesvědčením, sexuální orientací, zdravotním postižením nebo průřezovými faktory (kombinace dvou nebo více z uvedených překážek souvisejících s diskriminací).
  • Geografické překážky: Pokud osoby žijí ve vzdálených nebo venkovských oblastech, na malých ostrovech nebo v okrajových/nejvzdálenějších regionech3 , na předměstích, v méně obsluhovaných oblastech (omezená veřejná doprava, nedostatečná vybavenost) nebo v méně rozvinutých oblastech třetích zemí atd., může to znamenat překážku.

Digitální transformace

Pandemie COVID-19 ještě více zdůraznila význam digitálního vzdělávání pro digitální transformaci, kterou Evropa potřebuje. Zdůraznila zejména zvýšenou potřebu pro všechny využít potenciál digitálních technologií pro výuku a vzdělávání a rozvíjet digitální dovednosti. V souladu se strategickými prioritami akčního plánu digitálního vzdělávání (2021–2027)4  si program klade za cíl podporovat toto úsilí o zapojení účastníků vzdělávání, pedagogů, pracovníků s mládeží, mladých lidí a organizací na cestě k digitální transformaci.

Program podpoří první strategickou prioritu akčního plánu, a sice rozvoj vysoce účinného ekosystému digitálního vzdělávání, prostřednictvím budování kapacit a kritického porozumění ve všech typech institucí pro vzdělávání a odbornou přípravu, jak využívat příležitostí, které nabízejí digitální technologie pro výuku a vzdělávání na všech úrovních a pro všechna odvětví, a vypracovat a realizovat plány digitální transformace vzdělávacích institucí.

Program rovněž podpoří druhou strategickou prioritu akčního plánu, a sice podporou opatření zaměřených na posílení rozvoje digitálních dovedností a kompetencí na všech úrovních společnosti a pro všechny (včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, studentů, uchazečů o zaměstnání a pracovníků). Důraz bude kladen na podporu základních i pokročilých digitálních dovedností, jakož i digitální gramotnosti, která se stala nezbytnou součástí každodenního života a lidem umožňuje orientovat se ve světě plném algoritmů a plně se zapojit do občanské společnosti a demokratického života.

V souladu s těmito dvěma strategickými prioritami akčního plánu bude zřízeno evropské centrum digitálního vzdělávání s cílem posílit spolupráci v oblasti digitálního vzdělávání na úrovni EU a přispět k výměně osvědčených postupů, ke společné tvorbě a k experimentům. Cílem centra bude podpora členských států prostřednictvím užší meziodvětvové spolupráce na základě řešení digitálního vzdělávání z hlediska celoživotního učení. Prostřednictvím pružnějšího vývoje politiky a praxe v digitálním vzdělávání centrum propojí vnitrostátní orgány, soukromý sektor, odborníky, výzkumné pracovníky, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy a občanskou společnost.

Program by měl oslovit větší cílovou skupinu jak uvnitř Unie, tak mimo ni, a to lepším využíváním informačních, komunikačních a technologických nástrojů a kombinovaným využíváním fyzické mobility a virtuálního učení a virtuální spolupráce.

Životní prostředí a boj proti změně klimatu

Opatření v oblasti životního prostředí a klimatu jsou pro EU v současnosti i do budoucna klíčovými prioritami. Sdělení Zelená dohoda pro Evropu5  je novou evropskou strategií růstu a uznává klíčovou roli škol, institucí odborné přípravy a vysokých škol pro zapojení žáků, rodičů a širší komunity do změn, které jsou nezbytné pro úspěšnou transformaci, jež má do roku 2050 zajistit klimatickou neutralitu.

Program Erasmus+ proto bude klíčovým nástrojem pro budování znalostí, dovedností a postojů ke změně klimatu a bude podporovat udržitelný rozvoj v rámci Evropské unie i mimo ni. Program zvýší počet příležitostí k mobilitě v ekologických oborech, které jsou orientované na budoucnost, což podpoří rozvoj kompetencí, zlepší možnosti profesního uplatnění a zapojí účastníky do oblastí, které jsou strategické pro udržitelný růst, a to se zvláštním důrazem na rozvoj venkova (udržitelné zemědělství, hospodaření s přírodními zdroji, ochrana půdy, biologické zemědělství). Program Erasmus+, jehož jádrem je mobilita, by navíc měl usilovat o uhlíkovou neutralitu prostřednictvím podpory udržitelných druhů dopravy a chování odpovědnějšího vůči životnímu prostředí.

Životní prostředí a boj proti globálnímu oteplování se pro účely výběru projektů stanou horizontální prioritou.  Budou upřednostněny projekty zaměřené na rozvoj kompetencí v různých zelených odvětvích, včetně projektů v rámci přispění vzdělávání a kultury k cílům udržitelného rozvoje, na rozvoj strategií a metodik pro zelené dovednosti v jednotlivých odvětvích, vzdělávacích programů zaměřených na budoucnost, jakož i iniciativ, které podporují plánované přístupy zúčastněných organizací týkající se environmentální udržitelnosti.

Program podporuje používání inovativních postupů, které z účastníků vzdělávání, zaměstnanců a pracovníků s mládeží učiní skutečné nositele změny (např. úspory zdrojů, omezování využívání energie, snižování odpadu a uhlíkové stopy, volba udržitelných potravin a mobility atd.). Přednost budou mít dále projekty, které budou – prostřednictvím aktivit v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu – umožňovat změny vzorců chování v oblasti preferencí, kulturních hodnot a povědomí a obecněji rovněž podporovat aktivní účast ve prospěch udržitelného rozvoje.

Organizace a zapojení účastníci by se proto měli při koncipování aktivity snažit do všech projektů zahrnout ekologické postupy, které je budou podněcovat k diskusím a získávání poznatků o otázkách týkajících se životního prostředí, budou je vést k úvahám o místní činnosti a pomáhat jim při zavádění alternativních a ekologičtějších metod realizace jejich aktivit.

Platformy jako eTwinning a EPALE budou i nadále vytvářet podpůrné materiály a usnadňovat výměnu účinných vzdělávacích postupů a politik pro environmentální udržitelnost. Program Erasmus+ je také mocným nástrojem k oslovení a zapojení širokého spektra aktérů v naší společnosti (školy, univerzity, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, mládežnické a sportovní organizace, nevládní organizace, místní a regionální orgány, organizace občanské společnosti atd.).

Zapojení do demokratického života, společné hodnoty a občanská angažovanost

Program Erasmus+ se zaměřuje na omezené zapojení občanů do demokratických procesů Evropské unie a na jejich nedostatek znalostí o Evropské unii a snaží se pomoci jim překonat obtíže při aktivním zapojení a účasti v jejich komunitách nebo na politickém a společenském životě Unie. Pro budoucnost Unie je zásadní posílit porozumění občanů Evropské unii již od raného věku. Kromě formálního vzdělávání může porozumění občanů Evropské unii a pocit sounáležitosti s ní podpořit a posílit neformální učení.

Program podporuje aktivní občanství a etiku v celoživotním učení; posiluje rozvoj sociálních a mezikulturních kompetencí, kritické myšlení a mediální gramotnost. Přednost mají projekty, které poskytují příležitost k účasti lidí na demokratickém životě a sociální a občanské angažovanosti prostřednictvím aktivit formálního nebo neformálního učení. Důraz je kladen na zvyšování povědomí o kontextu Evropské unie a porozumění tomuto kontextu, zejména pokud jde o společné hodnoty EU, principy jednoty a rozmanitosti i jejich sociální, kulturní a historické dědictví.

Pokud jde o mládež, byla navržena strategie zapojení mládeže6 , která má zajistit společný rámec a napomoci využívání programu k podpoře zapojení mládeže do demokratického života. Strategie si klade za cíl zlepšit kvalitu zapojení mládeže do programu a doplňuje dokumenty týkající se politiky EU v oblasti mládeže, například strategii EU pro mládež a cíle EU v oblasti mládeže. Strategii doprovází soubor nástrojů pro participaci mládeže7 , který má v praxi zvýšit účast mladých lidí na každé z akcí programu prostřednictvím sdílení know-how, doporučení, nástrojů a praktických pokynů. Soubor nástrojů v rámci svých modulů věnuje zvláštní pozornost otázce, jak do projektů zahrnout nové horizontální priority.